Bude zákon o referendu? (09.03.2005)
Tak jsem před chvílí vyslechl v televizních zprávách dobrou zprávu - v parlamentu se bude prý opět projednávat návrh zákona o referendu. Ano, o referendu, jednom ze základních institutů všech normálních demokracií. Co na tom, že v návrhu je specifikováno mnoho věcí, které nelze referendem změnit. Ještě než byly řečeny, zkusil jsem hádat a uhodl jsem. Dle návrhu by nešlo v referendu například rozhodovat o existenci senátu či o ukončení mandátu konkrétních poslanců. A pro vyhlášení by bylo třeba minimálně 500.000 podpisů.
Ale vem to ďas, říkal jsem si, institut referenda je potřeba, i když třeba nebude ideální. Vzápětí ale zpráva bohužel pokračovala. Poslanci opozičních stran prý zákon nepodpoří, což jej odsuzuje k neschválení. Pro jeho přijetí je totiž třeba 2/3 většiny, neboť se jedná o ústavní zákon. To samo o sobě není tak překvapivé, jako spíše důvody, které opoziční strany údajně uvádějí jako důvody. Jedním z hlavních důvodů je podle nich například absence ustanovení o minimálním procentu účasti v referendu podmiňujícím jeho platnost.
Z tohoto pohledu je totiž pikantní, že absence tohoto povinného minimálního procenta volební účasti ve volebních zákonech, podle kterých volíme naše zákonodárce, nikomu z nich evidentně nevadí. Mám za to, že není sporu o tom, že volby poslanců či senátorů jsou daleko důležitějším a dlouhodobějším rozhodnutím než kterékoliv referendum. Přesto stačí, aby k volbám přišlo třeba jedno procento voličů a volby budou platné.
Zdá se, že naši zákonodárci evidentně nestojí o to, aby došlo k ustanovení institutu referenda. Nestojí o to, aby jim do vládnutí voliči kecali. Jakoukoliv cestou, jakýmkoliv způsobem. Tak se jednoduše vždycky najdou nějaké nedostatky v návrhu a je to. Žádný problém. Oni nikomu nic vysvětlovat nemusí, dokonce ani svým voličům. Nemusí dokonce ani dodržovat zákony, které sami ustanovili. To není podle mého názoru demokracie, to je - promiňte mi ten výraz - bordel.