NoteBLOG – Chotěbořské jesle

Komentáře

1. komentář napsal(a) Linhart dne 11.07.2005 v 15:37

Ahoj Jirko! Je to složitý problém. Doporučuji prostudovat http://lidovky.centrum.cz/ekonomika/clanek.phtml?id=374510. Všeobecně je dnes pro ženy stále obtížnější sladit pracovní kariéru a rodinu. Mnohé z nich se rozhodují raději pro kariéru a tím nám nebezpečně klesá porodnost. Pomalu také klesá i počet obyvatel Chotěboře, který bychom naopak potřebovali asi o 500 lidí zvýšit, ovšem ne za cenu připojení další vesnice. Jesle jsou jednou z forem podpory mladých rodin, ale jsou skutečně příliš drahé.

2. komentář napsal(a) Jiří Císař dne 12.07.2005 v 07:08

Jo, přečetl jsem si to. Ale přečetl sis i ty ceny ? V jedněch jeslích 2-3 tis. měsíčně, na Hanspaulce 10 tis. měsíčně. To se pak jesle vesele provozují, to věřím. Nemyslím si, že je to až tak složitý problém. Stát od toho dal zcela ruce pryč a dal tím najevo, že si přeje, aby matka byla s dítětem do 3 let věku. A jestli matka chce něco jiného, musí si to umět zařídit. Jsou ale i jiné možnosti, babička, paní na hlídání, atd, atd. Mimochodem - mateřské školy berou i děti mladší než 3 roky. Jesle jsou skutečně jednou z forem podpory města mladých - ale je třeba dodat - pouze několika málo rodin a za velmi hodně peněz. Pokud potřebujeme zvýšit počet obyvatel Chotěboře, zaveďme přímé podpory pro malé děti v sociálně slabších rodinách, a třeba v naturáliích. Financování jeslí ale není podle mého názoru ten správný směr toku peněz, který by měl něco přinést těm dětem samým či být pobídkou k zvýšení počtu obyvatel Chotěboře.

3. komentář napsal(a) Linhart dne 12.07.2005 v 08:37

V podstatě si to myslím také. Nakonec, byla to KDU-ČSL, která se zasadila o možnost být s dětmi doma dokonce do 4 let věku! Brali jsme to jako podporu rodinám ve prospěch dětí a jejich výchovy v nejútlejším věku. Stejně v té době bývají často nemocné a jsou víc doma než ve školce. Jesle vyhledávají matky samoživitelky, matky dálkově studující, manažerky, podnikatelky a ženy ze sociálně nejslabších rodin, kdy manžel má malý výdělek nebo dokonce žádný. Některé z nich si mohou dovolit vyšší poplatek nebo rovnou paní na hlídání (nemá každý v místě babičku, někdo dokonce nemá žádnou zdravou babičku), u některých by se to minulo účinkem. Pokud ona maminka si chodí přivydělávat do Camony, tak by nejspíš potřebovala jesle zadarmo. A tak dobře placenou práci, aby si mohla zaplatit paní na hlídání, to asi těžko najde. Nejvíc jesle využívají maminky na pět dní v měsíci. Jsou to třeba dálkově studující, maminky, které potřebují zajít k lékaři nebo musejí absolvovat nějaké vyšetření v nemocnici, využívá se to jednou týdně i na nějaký větší nákup nebo zařizování na úřadech, aby nemusely zlobivé a plačící dítě tahat všude s sebou. Většina lidí má po ruce někoho z rodiny, ale každý také ne, někdo je tu sám jako kůl v plotě a pak je skoro problém dojít i zaplatit složenku na poštu, když to trochu přeženu. V současné době se na místo v jeslích chodí ptát hodně maminek nastávajících, tedy těch, které miminko teprve čekají.

4. komentář napsal(a) strana dne 12.07.2005 v 12:50

Mě by zajímalo jestli v pondělí v 15:37 mají na MÚ již padla a nebo pan místostarosta prohání internet v pracovní době. Také se mi zdá komické, proč pan Císař řeší osud jeslí v Chotěboři. O nich by spíše měli rozhodovat ti, co je skutečně potřebují a využívají a ne lidé s odrostlými dětmi, kterí jesle dříve sice potřebovali, ale dneska už ne.

5. komentář napsal(a) Jiří Císař dne 12.07.2005 v 13:03

Strano (rodná), to, co ti připadá jako komické, je holá skutečnost. Jako zastupitel a předseda finančního výboru spolurozhoduji i o existenci jeslí. Pokud by to bylo podle tvého, čili - aby o instituci rozhodovali ti, kteří ji využívají, bylo by to určitě zajímavé, ale pak by si tu instituci také tito lidé museli zaplatit ze svého. Pokud ale jesle dotuje z velké většiny město Chotěboř, čili všichni chotěbořáci, mají do toho hlasy svých zastupitelů všichni chotěbořáci co mluvit. A pokud se jim rozhodnutí zastupitelstva nelíbí, mohou použít institut obecního referenda. A jesle jsme skutečně dříve potřebovali, protože mateřská dovolená za komunistů byla kratší.

6. komentář napsal(a) Linhart dne 12.07.2005 v 13:22

to strana: místostarosta není funkce úřednická, ale politická. Pracovní náplní starosty a místostarosty není vyřizování úředních agend, nýbrž manažerské řízení města, k čemuž internet a diskuse s občany neodmyslitelně patří. Úkolem samosprávy je rozhodnout o politickém zadání a vyjednat ho. Pak již nastupují úředníci podle konkrétní pracovní náplně. Na malé obci je to jiné, tam si musí starosta udělat všechno sám, ale stále častěji se právě malé obce dostávají do problémů, protože legislativa se tak zesložiťuje, že ji starostové nejsou schopni zvládnout. Proto má v některých zemích obec předepsánu minimální velikost několik tisíc obyvatel, aby se vyplatilo na každou agendu zaměstnávat úředníka - specialistu.

7. komentář napsal(a) Linhart dne 12.07.2005 v 14:01

to strana ještě jednou: starosta a místostarosta nemají stanoveno místo výkonu práce ani dobu od - do. Ve funkci jsou nepřetržitě 4 roky po 24 hodin včetně víkendu na kterémkoliv místě Chotěboře a dokonce i mimo Chotěboř. U uvolněných funkcionářů v podstatě nelze definovat, kdy jsou v práci a kdy ne. Který čas je pro ně soukromý a který pracovní. Nelze jim tedy ani stanovit, kdy mají být na radnici a kdy můžou být někde jinde. Stejně tak nelze rozlišit, jestli jdou po ulici soukromě nebo služebně. Stále vykonávají funkci, stále zodpovídají za celé město.

8. komentář napsal(a) Frn dne 13.07.2005 v 07:31

Měl byste se nad svými názory trochu zamyslet. Protože : * to že jesle nepořebujete vy neznamená, že je nepotřebuje nikdo jiný * umisťovat malé děti do MŠ je hrozná hloupest. Zkuste se někoho kdo věci rozumí zeptat na rozdíl. * argument že matky mohou zůstávat do 4 let věku dítěte doma je většinou mimo realitu. Kolik zaměstnavatelů bude čekat tak dlouho ? Zkuste se pro začátek informovat u těch nějvětších v Chotěboři, kolik maminek se vrací do práce po 3 letech, kolik se nevrátí (protože nemá kam) a kolik z nich se snaží neztratit kontakt se zaměstnáním. Pro někoho může být důležité třeba i využití na několik dné v měsíci (+ práce na zkrácený úvazek), aby "nevypadly z obrazu". * stejně tak může být užitečné mít možnost odložit dítě vyjímečně, pokud ho matka nemá kam dát (návštěva lékaře, jednání na úřadech, hledání zaměstnání apod.) Každý nemá "volnou" babičku a platit za hlídání někomu koho ani pořádně neznám a svěřit mu své dítě, to není jednoduché. * opravdu je na tom město finančně tak špatně, že musí uvažovat o zrušení jeslí, když chce jinde vyhazovat peníze oknem (viz kauza Třešňovka a zvýšení ceny parcel změnou ze zemědělských na stavební) ?Uznávám, že jesle nejsou ziskové. Jenže nemělo by město svým občanům pomáhat i v případě, že to něco stojí ? A na konec dvě otázky pro naše čelní představitele na radnici :1) Město se stará i o své seniory (pečovatelská služba apod.) Jsou všechny tyto aktivity ziskové nebo na ně město doplácí ? A pokud doplácí, bude to výhledově řešit jako v případě jeslí (tedy zrušením) nebo to necháte tak, protože si proti sobě nechcete popudit voliče ?2) V novinách jsem zahlédl náklady jeslí. Mohlo by město zveřejnit stručný rozbor - tj. kolik to dělá doopravdy, kolik z toho jsou mzdy, kolik energie, kolik stojí stravování dětí, kolik údržba budovy apod. ? A dále by mě zajímalo, co bude s budouvou jeslí, pokud budou zrušeny - předpokládám, že z nich bude herna, protože ta by byla pro město zisková ...Jesle mají malé využití. Ale pokud budete mladým házet klacky pod nohy, bude se rodit stále méně dětí. Třeba je to záměr - pak by se totiž dost ušetřilo (na straně rodičů i města), oběma stranám by odpadla spousta starostí .. ale nechci vidět jak to tady bude vypadat po 1 - 2 generacích.

9. komentář napsal(a) Jiří Císař dne 13.07.2005 v 07:50

Máte pravdu, argumentů pro jesle existuje celá řada. Ale já jsem se skutečně informoval u odborníků a faktem je, že pro dítě je nejlepší aby minimálně do tří let bylo se svou mamkou doma. Co se týká vytížení - v jeslích byly v loňském roce průměrně 4 děti denně. A to vidím jako rozhodující argumenty. Ty peníze bych raději věnoval přímo těm rodinám a dětem, aby si třeba i nějaké to hlídání - když je potřeba - zařídili.

10. komentář napsal(a) Linhart dne 13.07.2005 v 09:38

Pro Frn: Města velikosti Chotěboře mají roční rozpočet mezi 200 až 260 miliony korun. Chotěboř má však pouze kolem 130 milionů, tedy prakticky polovinu. Je to tím, že nemáme téměř žádné vlastní příjmy (historicky jsme získali málo majetku, který by byl schopen městu něco vydělat) a jsme vydáni na milost a nemilost příjmům ze státního rozpočtu. Tyto jsou pro provoz města nepostačující, takže jsme v postavení rodiny, která přežívá na sociálních dávkách, a nemůžeme si moc vyskakovat. Proto se tu také skoro nic nového nestaví ani neopravuje, není za co. jenom do investic by město potřebovalo jednorázovou finanční injekci ve výši 600 milionů. Ve skutečnosti však na investice zbývá kolem 25 milionů ročně, což je docela nepoměr - veškeré potřebné investice je možno uskutečnit nejdříve v horizontu 24 let! Do té doby však zchátrá spousta jiného městského majetku a objeví se potřeba dalších investic, o kterých dnes ještě nemáme ani tušení. A umíte si představit, kde budou za těch 24 let ostatní města s dvojnásobnými příjmy? Mladí lidé budou z Chotěboře utíkat, protože v porovnání s jinými městy to bude zchátralý Zapadákov a zejména mladí lidé dnes chtějí žít pohodlně, navíc už dnes mají možnost stěhovat se po celé Evropské unii. Proto se musíme nad veškerými provozními náklady opravdu vážně zamýšlet. Jesle jsou určitě potřebná věc, ale i ekonomicky silnější města je už dávno zrušila, většinou hned po roce 1990. Rozhodujícím nákladem v jeslích jsou mzdy, představují asi 80% nákladů. Nevím, jakou souvislost s tím má mít Třešňovka. Město tam nic neinvestuje a pozemky v ní městu nikdy nepatřily!

11. komentář napsal(a) Frn dne 13.07.2005 v 12:27

Třešňovka je (pokud vím) zemědělský pozemek. Změnou na stavební parcelu její cena mnohonásobně vzroste. Pokud se má takto obohatit soukromý majitel aniž z toho bude mít město jedinou korunu, pak mi to připadá trochu nedomyšlené. Prostě vám takhle utečou peníze, kterých má město (jak sám říkate) nedostatek.Ještě k těm nákladům - kolik byly celkem (stačí samozřejmě rámcově), kolik je tam tabulkově zaměstnanců, kolik dělaly náklady na provoz (energie a opavy budov) ? Co by bylo s budovou nynějších jeslí ? Těžko byste ji využívali komerčně. Takže buď ji bude využívat město k jinému účelu (což nebude jednoduché bez stavebních úprav - a tedy dalších nákladú) nebo zůstane prázdná. Ale i tak tam bude nutné v zimě temperovat a dělat aspoň základní údržbu budovy, aby nespadla. Takže případná úspora rozhodně nebude stejně velká jako jsou dnešní náklady.Víte ono je sice hezké, že se povedlo prosadit možnost zůstat s dítětem do 4 let. Jenomže v dnešní době to znamená s velkou pravděpodobností přijít o zaměstnání. Kromě toho jste (vy politici všeobecně) jaksi pozapomněli, že ta matka také musí z něčeho žít. Za tu almužnu od státu se žádná maminka moc nerozšoupne.Ale abych nemluvil mimo mísu - uvažovali jste i o jiném modelu ? Například že by (čistě teoreticky) jesle přešly do soukroma ? Město by jim mohlo vyjít vstříc - pronájmem budovy (o kterou se stejně musí starat) za symbolickou cenu, případně i usnadněním přípravy stravy (která se pro malé děti stejně připravuje ve vedlejší mateřské školce). Náklady by zřejmě byly větší, ale věřím tomu, že by se důsledným hospodařením dalo na spoustě míst ušetřit a že by nakonec cena pro rodiče byla přijatelná. A sociálně slabým rodinám byste mohli třeba i něco málo přispívat.Jinak vaše stesky na nedostatek peněz sice chápu, ale od toho jste hospodáři, abyste si stím poradili. Z ekonomického pohledu jste na tom nesrovnatelně líp než rodina - klidně se můžete podle potřeby zadlužit a po skončení volebního období "jít od válu" a přenechat dluhy svým nástupcům. odobně jako to dělá vláda v čele s ČSSD už mnoho let. Jenomže na rozdíl od vás je rodina skutečně vázána svými přijmy, veškeré dluhy co nadělá musí splatit a pokud není pro banku zajímavá, nepůjčí ji. A nemůže se ani polehnout na státní dotace, které může město získat (byť je to málo pravděpodobné).Nakonec ještě napíšu něco o sobě - patřím také mezi ty "mladé", kteří utíkají (v nejbližsí době se stěhujeme do jiného města na Vysočině). Máme dvě děti - to první bylo v jeslích od 2 let, protože by manželka jinak přišla o místo. A z vlastní zkušenosti můžu říct, že přístup v jeslích a školce je úplně jiný. Díky jeslím si naše dítě zvyklo na stálý režim i na to, že není s mámou. Kdyby šlo rovnou do školky, mělo by se zvykáním mnohem větší problémy, tak jako většina spolužáků, kteří nastoupili rovnou do školky. Druhé dítě je zatím malé a kdybychom se nestěhovali, určitě bychom měli zájem i o jesle. Teď mi už jenom zbývá zapojovat se do diskuse jako nestranný pozorovatel, protože pro nás už jeslenebudou. Ale jde mi o princip. Když nebudeme všemožně podporovat mladé, budeme mít velké problémy, protože přistěhovalci nás nespasí.Mimochodem váš argument o "stěhování po celé Evropské unii" je nesmyslný. I kdybych se rozhodl, že sepřestěhuji do jiného státu EU, budu mít ve většině z nich problémy, protože neseženu práci. Takže se sice můžu stěhovat po celé EU, ale jedině se sponzorem, který mě bude živit.Nakonec ještě poznámka k arguemntu p. Císaře ".. na Hanspaulce 10 tis. měsíčně." Je to sice správný údaj, ale vytržený z kontextu - zmíněné jesle jsou dvojjazyčné !

12. komentář napsal(a) Jirka Císař dne 13.07.2005 v 13:23

Pro Frn: Máte dosti podivné představy o zastupitelstvu a práci v něm, dle vašich slov bych si představoval, že je to banda nezodpovědných příživníků co prohospodaří majetek města ,nadělají dluhy a odejdou. Je to, naštěstí, zcela scestná představa. No, nebudu vám to vymlouvat, je vidět, že by to ve vašem případě asi nemělo cenu. Máte pravdu v tom, že jsme "tam" od toho, abychom si s nedostatkem financí poradili, ale právě toto opatření může být tomto případě jedním střípkem řešení. Co se týká privatizace - tu nelze nařídit ani zařídit "shora", osobně bych ji uvítal, i s případným menším příspěvkem města, i když se mi jeví v našich podmínkách jako ekonomicky nerealizovatelná. Pokud vím - nebyl o ni v řadách současných zaměstnanců ani zájem. A co se týká třešňovky - to si jako představujete, že když město schválí územní plán či jeho změnu, obejde všechny majitele soukromých pozemků nově určených k zástavbě a vybere od nich "příspěvek" za rekvalifikaci jejich pozemku ???? To opravdu myslíte vážně ? Jestli se mohu také na něco zeptat - do jakého města se stěhujete a proč ? Mají tam jesle ?

13. komentář napsal(a) Linhart dne 13.07.2005 v 14:18

Pro Frn: Je toho hodně, budu to psát postupně. Město nemá žádnou možnost, jak profitovat na prodeji Třešňovky. Prodejce je soukromá osoba a kupec také, do ceny nemůže město mluvit ani z ní nemá profit. Pro nás to vyjde nastejno, jestli si ji mezi sebou prodali jako sad nebo jako stavební parcelu. Používám minulý čas, protože k prvnímu prodeji došlo již někdy před 8 lety a cena se už tenkrát počítala jako za stavební pozemek (na základě příslibu některých zástupců města, že to v budoucnu stavební pozemek bude, ale jak víme, nakonec nebyl), vydělal na tom původní majitel třešňového sadu kolem roku 1998. ZPÁTKY K JESLÍM. Situace je bohužel taková, že obce nemají finanční prostředky na to, aby mohly řešit sociální problémy svých občanů. Stát je zadlužený a své dluhy chce řešit restrikcemi právě v sociální oblasti a kromě toho hodlá další část svých výdajů přehodit právě na obce. Je zapotřebí vidět, že neexistují žádné obecní daně a že obce tedy nemají peníze kde brát. Nedostatečnou almužnu od státu nedostávají jen maminky, ale i obce. Žádná obec se nemůže zadlužit na provozní výdaje, to by byla katastrofa a žádné zastupitelstvo by takový úvěr neodhlasovalo. Mnohde k tomu však už moc nechybí! Představa, že obce mohou sociálně potřebným občanům podat pomocnou ruku v nouzi, je tedy iluzí. Píšete: "Od toho jste hospodáři, aby jste si poradili". Jestliže nemám odkud navýšit příjmy, musím škrtat výdaje. To znamená například omezit vyhrnování sněhu, omezit údržbu zeleně, nenakoupit školní pomůcky, zkrátit provozní dobu lékařské pohotovosti, zrušit jesle, přestat přispívat sportovcům, nepřispívat na údržbu památek v památkové zóně, zrušit dotované autobusové linky do místních částí... Račte si vybrat, ale vždy to bude někoho bolet a vždy se najde dost početná skupina obyvatel, která bude protestovat. Teď zrovna sepisují petici na podporu zelinářů, abychom jim snížili nájemné na městské tržnici. Sociálně potřební občané budou mít levnější zeleninu, zelinář větší tržbu a město zase o pár korun v kasičce méně. Stejně bychom mohli snížit i poplatek ze psů nebo za svoz odpadu. Občané si asi myslí, že se skládka zrekultivuje sama nebo zadarmo. Jak jste ale mohl přijít na nesmysl typu: "klidně se můžete zadlužit a po skončení volebního období jít od válu přenechat dluhy svým nástupcům" ??? Tady přece jde o prosperitu všech obyvatel města. Kouskovat život města na 4letá volební období je silně neprozíravé a škodlivé. Navíc, spousta zastupitelů bude jistě ve svém mandátu pokračovat i příště, takže by nic takového nepřipustili. I já bych nerad odcházel z radnice dříve, než se Chotěboř stane moderním prosperujícím městem, které se bude moci srovnávat s ostatními. V každém případě však platí, že i město musí všechny své dluhy zaplatit, stejně jako ta rodina. Budovu jeslí bychom případně pronajímali, zájemci by se jistě našli. Soukromé jesle by jistě řešením byly, ale stávající personál si na to netroufá. Nová paní vedoucí sice navrhla různá úsporná opatření, takže ztráta na jedno dítě by mohla při každodenním obsazení jeslí 15 dětmi klesnout z 9800 na jedno dítě měsíčně někam ke 4500, ale i to je mnohem vyšší suma, než si rodiče mohou dovolit platit. Jít do soukroma by tedy bylo velké riziko. Strava se bude ve školce připravovat od roku 2006, ale nebude to tak jednoduché ani levné, jak se zdá. Situaci komplikují předpisy ve školství, kterými se musí řídit mateřská škola, i předpisy hygienické. V mateřské škole spoustu nákladů hradí stát, v případě jeslí nebo vaření pro jesle však nehradí nic. V Chotěboři je nedostatek pracovních míst pro ženy a veškerá pracovní místa jsou zde i po celé Vysočině špatně placená. To však je problém, který město může jen těžko vyřešit.

14. komentář napsal(a) klement dne 13.07.2005 v 22:49

Právě jsem dočetl všechny příspěvky a už se těším, až se ta naše Chotěboř stane prosperujícím městem a někteří radní budou moci odejít. Zatím to tak rychle ale nebude, protože jsme historicky získali málo majetku a jsme odkázáni na milost o nemilost příjmům ze státního rozpočtu. Mezitím nám tu v horizontu 24 let zchátrá spousta jiného majetku a objeví se potřeba dalších investic, o kterých ještě nemáme ani tušení a na které stejně nemáme. Už teď se skoro nic nového nestaví ani neopravuje, protože není za co. A tak mám pocit, že se Chotěboř, slovy jednoho bývalého generálního ředitele, stává satelitem Ždírce nad Doubravou, blízko Hlinska v Čechách.Možná ale někoho napadne, že opatření na straně výdajů nelze dělat do nekonečna a začne se zabývat i příjmovou stránkou věci. Potom lze mluvit o ročním rozpočtu v úrovni 200 až 250 mil. Kč. Zatím si musíte milé maminky nechat svoje ratolesti doma nebo si zaplatit paní na hlídání a to se Vám nevyplatí, protože pracovní místa jsou tu špatně placená a s tím město skutečně nic nenadělá.

15. komentář napsal(a) Linhart dne 14.07.2005 v 07:52

Ke Klementovi: Zlatá slova! Teď ještě kdyby někdo poradil, jak zvýšit příjmy. Turistický ruch nám zatím nehrozí, lázně ani zlatou žílu tady nemáme, lesů relativně málo, ostatní pozemky téměř žádné. Zvyšování poplatků ze psů, z popelnic nebo z tržnice občanům nevoní. Placení pokut za špatné parkování také ne. Nakonec, jsou to všechno jenom "drobné", za které se silnice ani bazén nepostaví. Chodit za poslanci s čepicí v ruce a šoupat nohama, kdyby tak nějaká mimořádná dotace ze státního rozpočtu, to sice děláme, ale spoléhat se na to nedá, i když ke 30 milionům to za toto volební období hodí. Lepší něco než nic, díky za ně! Ale poslanec přímo z Chotěboře by určitě přinesl víc. Pokud ovšem ministerstvo financí tuhle možnost poslancům nesebere úplně, už se o tom uvažuje. Pak jsou oficiální dotace a granty, Fondem Vysočiny počínaje a strukturálními fondy EU konče. Kdo to nezkusil a neprožil na vlastní kůži, ten nepochopí! Spousta měsíců práce, stohy dokumentace a pravděpodobnost výběru velmi, velmi nízká. Několikrát do roka kápne pár desítek tisíc z Fondu Vysočiny, úspěšnost asi 25%, je tam velký převis žádostí. Phare 2003 na průmyslovou zónu nám vyšlo, metropolitní internetová síť Podoubraví také, ale sportovní areál už ne. Ministerstvo životního prostředí dalo 18 milionů na rekultivaci skládky, ze Státního fondu rozvoje bydlení dostáváme celkem pravidelně dotace na zasíťování stavebních parcel, letos dal kraj 15 milionů na ulici Havlíčkova a kraj také pravidelně investuje do budov Obchodní akademie a Gymnázia. Jenže to je všechno stále málo v porovnání se skutečnými potřebami města a s těmi obrovskými náklady na provoz jednotlivých složek města a na jeho údržbu. Nejlépe na tom jsou města, která mají vlastní příjmy z hospodářské činnosti. Některé město má velké majetkové účasti ve firmách typu pivovary, lihovary nebo lázně, jiná města vlastní hotely a restaurace, velké kulturní domy, kde se dá spousta ploch dobře pronajímat, další má několik tisíc hektarů lesa nebo aspoň má na svém území obyčejný kamenolom. Roční příjmy z tohoto majetku dělají u některých měst desítky milionů ročně. Nám však nepatří ani sokolovna nebo KD Junior. Zato nám patří taková prodělečná zařízení, jako je letní nebo zimní stadion, jesle, atd. Půjčit si někde 40 milionů nebo víc, postavit na Koubku hotel a pak vyhlížet z okna, jestli okolo pojede turistický ruch? Poraďte!

16. komentář napsal(a) Polová dne 14.07.2005 v 10:05

Pane Linhart, také využíváme zařízení Městských jeslí. Mimochodem jsme nadmíru spokojeni. Naše malá se do jesliček těší a nechce ani domů. "Tety" se jim skutečně celý den věnují a naučí je mnoho nového. Je to pro malou velmi dobrá příprava na MŠ. Zajímalo by mě jaká úsporná opatření navrhla nová paní vedoucí, protože úspora o téměř 50 % je velice podstatná. V případě, že platíme měsíčně 1200 Kč za dítě zbývá městu náklad 3.300 Kč. Což určitě nejsou ročně statisíce jak uvádí pan Císař. Je pravda, že to stejně není málo, ale podstatně méně než dříve. Mohl byste přiblížit ta úsporná opatření? Ještě k panu Císařovi. To že stát umožňuje, aby dítě bylo do 4 let doma, je sice nádhera, ale zkuste si měsíc žít z takové almužny od státu s malým dítětem. Myslím, že si to neumíte ani představit, natož pak pochopit situaci mladé matky na mateřské. Navíc je téměř na 100 % jasné, že po 4 letech budete shánět novou práci. Což je s jedním dítětem téměř nemožné.

17. komentář napsal(a) Jirka Císař dne 14.07.2005 v 10:51

Pokud bude do jeslí chodit průměrně alespoň těch 14-15 dětí denně a město bude - jak paní Polová píše - přispívat 3.300 Kč měsíčně na dítě, je to ročně částka kolem 600.000,- ročně. Takovou částku jsem ochoten podpořit ovšem opakuji - za předpokladu výše uvedeného počtu skutečně chodících dětí. Obávám se ovšem, že tyto počty a peníze nebudou v souladu s realitou. Jinak - můj hlas je samozřejmě jen jeden z jednadvaceti a třeba je tato diskuze úplně zbytečná, protože ostatní zastupitelé jesle podpoří bez ohledu na počet dětí i náklady.

18. komentář napsal(a) Linhart dne 14.07.2005 v 11:11

Úsporná opatření se budou týkat hlavně prádelny a kuchyně. Prádelna bude zrušena, prát se bude v automatické pračce. Jídlo bude odebíráno z mateřské školky. Úspory budou reálné pouze za předpokladu, že v jeslích bude každý den v roce plný stav, tedy 15 dětí, za které bude ten den zaplaceno. Věřím, že jste s "tetami" spokojeny. Já jsem byl také nadmíru spokojen např. s opravnou obuvi, ale bude zrušena (nebo už byla ?), protože se dvě soukromé osoby mezi sebou nedohodly na nájemném. Je to soukromá věc, nic nám do toho není, ale důsledek je takový, že všichni budeme zbytečně a kvůli maličkosti vyhazovat zánovní boty do popelnice nebo je vozit na opravu do jiného města. To je svým způsobem také sociální problém, protože spousta lidí má v Chotěboři malé příjmy a oprava bot se jim proto vyplatí. V tržním hospodářství však platí, že všechno musí někdo zaplatit, nic není zadarmo. I ty sociální dávky jsou z daní, které stát vytáhl z kapsy někomu jinému. Nízké daně = nízké sociální dávky a nízké příjmy měst a obcí. Pak třeba není posečená tráva, není včas prohrnutý sníh, nebo milé a hodné tety v jeslích přijdou o práci, protože město nemá na jejich plat. Proti zvyšování daní však bojují úplně všichni. S nedostatkem práce, zejména té pro ženy, se dnes potýká celá Evropa. Příčinou je hromadná výroba spotřebního zboží v Azii. A zase je to začarovaný kruh. Na tržnici ani v supermarketu nám levné zboží z Azie nevadí. Naopak! Vždyť přece máme malý příjem a žijeme ze sociálních dávek. Na značkové evropské zboží z kamenných obchodů prostě nemáme. A ono je to opravdu rozdíl, jestli zaplatíte za novou košili 1000 korun nebo jenom 150. Ale lidé v Evropě, a v tom lehkém a spotřebním průmyslu jsou to především ženy, takto přicházejí ve velkém o práci, protože náklady na jejich mzdu by byly příliš vysoké, zboží drahé a neprodejné. Řešit tyto globální problémy, které ve skutečnosti nepříjemně zasahují do života každé rodiny, je však mimo možnosti nejen radnice, ale obávám se, že i mimo možnosti celé vlády, ať už v ní sedí kterákoliv politická strana.

19. komentář napsal(a) Frn dne 14.07.2005 v 12:06

K Třešňovce : Nezlobte se na mě, ale pořád se mi to ani s vašim dodatečným vysvětlením nelíbí. Říkáte, že ".. cena se už tenkrát počítala jako za stavební pozemek (na základě příslibu některých zástupců města, že to v budoucnu stavební pozemek bude, ale jak víme, nakonec nebyl) .." No nevím. Buď to slíbilo "město" (tj. zastupitelstvo nebo aspoň rada), ale pak o tom existuje zápis a můžeme se dohadovat, nakolik je takový závazek vymahatelný. Nebo to bylo slíbeno stylem "já na bráchu - brácha na mě" jen tak mezi řečí. Ale to už jsme v docela jiné rovině. V tom případě ale nynějším majitelům Třešňovky nikdo _závazně_ nesliboval možnost zastavění. Jestli jim vznikla škoda, pak ať si ji uplatňují na tom, kdo ten "slib" vyslovil. Ale aby město měnilo územní plán jenom proto, že se to bude 5-ti obyvatelům hodit, to je těžko obhájitelné. Zvlášť pokud je pravda, že jsou úzké vazby mezi majiteli Třešňovky a lidoveckými zastupiteli (jak zaznělo v jiné diskusi). pořád mi ale nikdo z vás nevyvrátil tuto úvahu : Třešňovka je zemědělský pozemek -> vzhledem k využitelnosti je jeho cena malá -> pokud by to byla stavební parcela, na takto atraktivním místě by (tržní) cena vzrostla -> změnou územního plánu naroste cena sporných pozemků -> město hodlá změnit územní plán a obohatit tak spolustraníky (?) "vládnoucí" strany, aniž by z toho město jako takové cokoliv mělo. jestli tohle nezavání korupcí pak už nic. V jednom vašem příspěvku zaznělo "Tady přece jde o prosperitu všech obyvatel města". Mám dojem, že _tady_ (tj. v Třešňovce) jde o prosperitu jen 5-ti spolumajitelů pozemků. Pane Císaři, ano, myslím to naprosto vážně. Mimochodem když jme chtěli od města podobnou změnu, město nás odmítlo. Mám to chápat tak, že jsme si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější ??Stěhujeme se do jiného města na Vysočině, ale není v tom nic osobního. Nejsem rodilý Chotěbořák, ale za dobu, kterou jsem tu prožil, mi Chotěboř a hlavně její okolí docea přirostlo k srdci. Stěhujeme se hlavně proto, že jsme tak sehnali větší bydlení za pro nás přijatelných podmínek. K hospodaření města - zmiňujete náklady na rekultivaci skládky (nedají se pro tyto účely čerpat prostředky z fondů EU ?). Ale taky byste mohl zmínit, kolik peněz město vybralo (hlavně od mimochotěbořských) za ukládání na tuto skládku. Určitě to byly nemalé sumy. A v nich by logicky už měly být zakalkulovány i náklady na budoucí rekultivaci, protože v opačném případě by provozovatel takové skládky byl špatný hospodář. Zmiňovat toto jako nákladovou položku rozpočtu města je snad špatný vtip.Odmítáte zadlužovaní do budoucna. To je jistě chvályhodné, ale škoda že vaše (= vládní) strany takto neuvažují i na celorepublikové úrovni. A zpátky k jeslím. Ve své odpovědi uvádítem že : ".. takže ztráta na jedno dítě by mohla při každodenním obsazení jeslí 15 dětmi klesnout z 9800 ...". Předtím jste uvedl. že " .. Rozhodujícím nákladem v jeslích jsou mzdy, představují asi 80% nákladů ..".Uvažujme tedy o "ideálním" obsazení jeslí 15-ti dětmi. Ztráta je (bez úspor) 9800, platí se 1200. Celkem jsou tedy náklady 11 tis/měs na jedno dítě, resp. 165 tis/měs na celé jesle. Z toho mzdové náklady dělají podle vás cca 80%, tedy cca 130 tis/měs. Mohl byste prozradit, kolik zaměstnanců v jeslích je a jaké jsou jejich platy (aspoň rámcově) ? Protože pokud vím, pracují tam dvě dětské sestry na plný úvazek + jedna uklizečka na zkrácený. V tom případě to vychází na cca 40 tis. hrubého měsíčně. V těchto číslech je evidentně někde chyba - a je na vás jako na zástupci města, abyste objasnil skutečný stav věci.Dovolím se ještě zopakovat svou otázku, na kterou mi nikdo neodpověděl - zařizuje město nějaké služby pro seniory, které jsou ztrátové a musí se ně doplácet ? A uvažuje se o jejich případném zrušení stejně jako v případě jeslí ? Pokud ne, proč ?

20. komentář napsal(a) Polová dne 14.07.2005 v 12:12

Podstatná změna v poplatku za jesle je také ta, že poplatek 1200 Kč zaplatíme za dítě i když navštíví jesle jen jeden den v měsíci. Poplatek se nebude hradit pouze v případě, že dítě ten měsíc nenastoupí vůbec. Takže tím bude pro město příjem z poplatků daleko větší než doposud. Stejně tak poplatky za "pětidenní" děti, které budou činit 750,- Kč. Teď zřejmě záleží nejvíce na tom, kolik dětí bude od nového školního roku jesle navštěvovat.

21. komentář napsal(a) Polová dne 14.07.2005 v 12:21

Přidávám se k otázce - mzdy v jeslích? Je to skutečně tak, že činí 80 % nákladů a na jaký stav zaměstnanců? To je skutečně nesmyslné, když uděláte jednoduchý propočet.

22. komentář napsal(a) Linhart dne 14.07.2005 v 12:59

Nejprve ty mzdy v jeslích: já myslím, že to vychází celkem správně. Mzdové náklady je nutno brát včetně 36% odvodů z mezd. Na hrubé mzdy tedy i dle vašeho výpočtu zbývá necelých 100 tisíc. V jeslích je (bylo) zaměstnáno celkem 9 lidí, ne všichni na plný úvazek. Nezapomeňte na kuchyň, prádelnu, vedoucí a údržbáře. K tomu dvě sestry a uklízečka. Poslední dobou se to stále mění, protože ještě nedávno to bylo jedno zařízení dohromady se stacionářem. Předpokládáme snížení stavu zaměstnanců k 1.1.2006 na čtyři. Skutečností zůstává, že v minulosti bývalo některý den v jeslích více zaměstnanců než dětí, protože místo 15 dětí se jich dost často sešlo třeba jen 7. To je ta nevýhoda společných režií, když se něco dělá v malém. Jesle pro 45 dětí v Jihlavě se určitě vyplatí víc. Ale tam se těch 45 dětí mezi padesáti tisíci obyvateli najde a mnozí z nich mají v krajském městě i příležitost k tak dobrému výdělku, že za jesle bez problému zaplatí. Je rozdíl, když si živnostník koupí elektrickou vrtačku, se kterou dělá denně, a když si ji koupím já, abych si v panelovém bytě vyvrtal 4 díry za rok. Tomu řemeslníkovi se ta vrtačka určitě vyplatí víc. A tak je to i s některými dalšími službami tady ve městě, jako bylo třeba plicní středisko, opravna obuvi nebo třeba specializovaní úředníci na některých odborech našeho městského úřadu. Na některé věci je prostě Chotěboř a její spádové území příliš malá.

23. komentář napsal(a) Linhart dne 14.07.2005 v 13:05

Služby pro seniory: Město provozuje pečovatelskou službu. Ta je také ztrátová, ale na rozdíl od jeslí je alespoň částečně dotovaná krajským úřadem. A má více než 200 klientů denně, což je podstatný rozdíl oproti jeslím, kde se často nesejde ani 10 dětí.

24. komentář napsal(a) Linhart dne 14.07.2005 v 13:42

Skládka: příjem od mimochotěbořských s bídou stačí na provozní náklady skládky. Držíme poměrně vysokou cenu za tunu (v porovnání s jinými skládkami v okolí), protože se snažíme, aby nám skládka vydržela co nejdéle. Nejpozději kolem roku 2012 totiž bude plná a pak budeme odpady vozit jinam a budeme za ně tvrdě platit. Jakmile cenu snížíme, začne sem jezdit daleko více mimochotěbořských firem, skládka si začne vydělávat, ale bude o to dříve plná. Rekultivace dvou etap, která proběhla v roce 2004 přišla na 27 milionů korun, ale od cizích se vybralo nad provozní náklady jenom kolem 3 milionů. Trh v tomhle funguje perfektně, stačí zvednout cenu o 50 korun za tunu a už všichni jezdí jinam. Problém je spíš v tom, že zastupitelstvo hned na začátku provozu skládky rozhodlo, že občané města nebudou nic platit za uložení na skládku! To je pro občany obrovská výhoda, ale ty peníze dnes na skládce chybí! V roce 2007 budeme potřebovat na další etapu skládky 11 milionů, ale současný zisk z jejího provozu je nula! Poplatky pouze uhradí náklady na svoz a na provoz skládky! Město Chotěboř tedy je špatný hospodář, protože svým občanům umožňuje ukládat odpady na skládku zadarmo! Mezi obyvateli je ale velký odpor k jakémukoliv navyšování poplatků za provoz systému sběru a třídění odpadů. Argumenty jsou úplně stejné jako v případě jeslí: máme malé platy, jsme na sociálních dávkách, tolik peněz od nás nemůžete chtít, my na to nemáme! Když ale bude město za lidi doplácet ročně 3 miliony na skládce, 1,5 milionu v jeslích, 0,5 milionu v kině, 1,5 milionu v muzeu, 0,5 milionu v plicním středisku, 1,5 milionu ve stacionáři, atd., kam přijde? Na buben! Jenže na to tady byli z minula v Chotěboři všichni zvyklí a kousek po kousku se tu za 15 let prohospodařilo několik desítek milionů. V podstatě ze sociálních důvodů. Ale zmiňovaný stát hospodaří podobně. Rozhodujícími položkami ve státním rozpočtu jsou důchody a sociální dávky!

25. komentář napsal(a) Linhart dne 14.07.2005 v 14:13

A ještě jednou Třešňovka. Žádost o změnu územního plánu podávají vždy jednotlivci. Někdy se vyhoví, někdy ne, to záleží na zastupitelích a na konkrétním případu. Nevím, který případ byla zrovna žádost "Frn", protože těch žádostí o změnu je každý rok poměrně dost. Ale územní plán se většinou mění proto, že jeden požádal a tomu jednomu se to bude hodit. Ostatním je to většinou jedno nebo je někdo proti. Změnou územního plánu v Třešňovce ke zhodnocení pozemků nedojde. Ony totiž byly za cenu stavebních parcel nakoupeny již před 8 lety. Pokud je současný majitel prodá, dostane za ně přibližně tolik, kolik zaplatil v roce 1997 nebo 1998 plus nějakou inflaci. Nebude tedy mít žádný zisk, pouze vymaže tehdejší ztrátu, která vznikla tím, že koupil zajíce v pytli. Sliby byly samozřejmě nezávazné, kupující s nákupem spěchal, protože zájemců tehdy bylo asi více, a závazné stanovisko města bylo v nedohlednu. Musel se tedy spolehnout na ústní přísliby, jak to závazné stanovisko města bude vypadat, až jednou konečně bude. A ono nakonec bylo jiné, než bylo slíbeno, ale cena byla stanovena, jako by to bylo bývalo dopadlo. Není to tedy na soud ani na vymáhání škody, je to jenom v morální rovině nedodrženého slibu přibližně z roku 1997, ale bohužel se do toho už tenkrát zamíchala místní politická scéna a od té doby spolu někteří komunální politici nedokážou spolupracovat, k velké škodě města a jeho občanů. Je to jeden z důležitých kamínků do mozaiky, proč zastupitelé mezi sebou, případně zastupitelé a úředníci nedokážou táhnout za jeden provaz. Je to prostě v rovině "Tvůj pradědek mi před 50 lety zabil strejčka, tady máš přes držku!" Přeloženo: "Vy jste mi před 8 lety neschválili Třešňovku a já vám za trest zase neschválím tohle a tohle." Kromě tzv. "přítelíčkování" totiž v Chotěboři ještě lépe a účinněji funguje "nepříteličkování". Pak to dopadá podobně jako s řadu let zavřenou sokolovnou. Přítelíčkováním to začalo a nepřítelíčkováním skončilo, největší škodu však utrpěli všichni občané, kteří s tou kauzou nemají vůbec nic společného. A pokud jde o KDU-ČSL, pro byli 3 zastupitelé zvolení za tuto stranu a jeden člen strany byl proti. Celkem bylo potřeba nejméně 11 hlasů pro. Kdyby měli být z hlasování vyloučeni všichni lidovci, protože se předpokládalo, že budou pro, museli by být vyloučeni i všichni zastupitelé za ODS, protože u nich se naopak předpokládalo, že budou proti. Kdyby to bylo v parlamentu, kleslo by potřebné kvórum z 11 na 7 a zbylých 13 zastupitelů by hlasovalo. Jenže to nejde. V zastupitelstvu je stále potřeba 11 hlasů pro, i když někoho z hlasování vyloučíte, protože je podjatý. A zdůrazňuji, že není jenom podjatost "pro", ale i podjatost "proti" a právě tu podjatost "proti" nelze nijak ošetřit.

26. komentář napsal(a) Frn dne 14.07.2005 v 15:00

Třešnovka - podle vás město není a nikdy nebylo vlastníkem : "Prodejce je soukromá osoba a kupec také, do ceny nemůže město mluvit ani z ní nemá profit .." Pak ale nechápu vaši argumentaci, že parcely byly před 8 lety nakoupeny za cenu stavebních - to je snad spor mezi soukromými osobami, do kterých městu nic není. A nám ostatním občanům už vůbec ne. To je jako máme politovat nebo co ?? Mezi našim případem (zamítnutým) a zde přetřásaným je ovšem podstatný rozdíl. Jednak ve velikosti pozemku (Třešňovka je nesrovnatelně větší) i ve využívání ostatními občany (v našem případě šlo o pozemky, které využíváme jen my sami, zatímco Třešňovka mnoha lidem slouží k relaxování). A co si vůbec představujete pod pojmem "komunální politici nedokážou spolupracovat" ? To jako že se schválí to co vyhovujedne jedné straně (resp. jim spřízněným osobám) a na oplátku se pak zase příště schválí něco co interesuje jinou politickou stranu, to vše bez ohledu na veřejné mínění ?? Mzdy v jeslích - samozřejmě jsem počítal s odvody, takže když se těch cca 100 tis. rozpočítá na 2,5 úvazku, vychází 40 tis. Co se vám na tom propočtu nezdá ? To že zaměstnáváte uklizečku na plný úvazek radši ani neříkejte nahlas. Kolik metrů čtverečných plochy tam uklízí ? Kolik hrnečků a talířků musí po jídle umýt, když tam chodí tak málo dětí ? A kolik času jí tyto činnosti denně zaberou ? "Nezapomeňte na kuchyň, prádelnu, vedoucí a údržbáře" Kuchyň je i vedle (ve školce), udržovat dvě tak blízko sebe (navíc nevyužité) mi nepřipadá jako dobrý nápad. Údržbář se jistě i vedle ve školce najde, navíc ty děti jsou velmi malé, nemají žádnou sílu a moc toho nerozbijou (a ani jich tam moc nebývá). Takže jak je vytížen ten údržbář ? Nebylo by ho možné spojit se "školkovým", když už obě instituce sídlí ve stejném areálu ? Vedoucí - no nevím, jestli v zařízení s +- 4 zaměstnanci je nutné mít i vedoucího. Co takhle jesle organizačně zařadit pod vedení mateřských škol (které doufám v dohledné době zatím nebudete rušit) ? Zbývá ještě prádelna - ale pokud by se pořídila nová pračka, pak by to byl úvazek taky na cca 1/2. Suma sumárum z devíti lidí tu máme zhruba 3. Pokud by se jim trochu zvedly platy, pak by se na mzdy vyplatila ne 1/3 (z 9 na 3), ale dejme tomu 1/2 původních mzdových nákladů. Z celkových nákladů 165 tis. je 20% nemzdových (tedy 33 tis), ze mzdových ušetříme polovinu a vyplatíme 66 tis. Cekem 100 tis. Úspora jen na mzdách je 66 tis./měs, tedy cca 0,8 mil/rok. A to je jenom jednoduchý odhad, ve kterém mi určitě najdete spoustu chyb. A teď se vás zeptám - opravdu si myslíte, že držet v jeslích 9 zaměstnanců je optimální ? Pokud ne, jak dlouho o tomto stavu víte a proč jste s tím už něco neudělal dřív ? Připadáte si v tomto kontextu jako dobrý hospodář ? Zavřít jesle je možná jednoduché, ale nejde o vyřešení problému, ale jen přesunutí na bedra rodičů. Nakonec proč ne, stát nás za to že máme děti trestá na každém kroku, tak proč ne ještě město. Služby pro seniory - zmiňujete že je využívá asi 200 občanů. Ale pořád jste mi neodpověděl na otázky, kolik tato "nadstandardní" služba město stojí a jestli ji kvůli úsporám budete podobně jako jesle rušit. Odpovím si sám na druhou část otázky - poštvat si proti sobě 200 seniorů + cca 400 rodinných příslušníků, tedy minimálně 600 voličů si jako politici nemůžete dovolit. Naproti tomu hrstka rodičů má smůlu - a ti většinou mezi voliče "vládnoucích" stran stejně nepatří.

27. komentář napsal(a) Linhart dne 14.07.2005 v 18:24

Při poskytování veřejné podpory či veřejné služby se samozřejmě přihlíží k tomu, kolik lidí ji bude využívat. Služby pro více lidí mají přednost. Proto se třeba v zimě uklízí sníh nejdříve v centru, protože ulice a chodníky v centru užívá více lidí než ty v okrajových částech. Hlavní frekventované tahy prostě mají přednost. Míchat dohromady mateřskou školku a jesle neumožňují předpisy, školka patří pod resort školství a jdou do ní přes ministerstvo školství dotace. Jesle spadají pod resort zdravotnictví. Školky máme tři a všechny tři mají dohromady jednoho údržbáře. Údržbář pro jesle má na starosti celý areál, kde je ještě stacionář a školní družina. Mimo jiné zajišťuje sekání trávy, úklid sněhu a donedávna ještě obsluhoval i kotelnu na tuhá paliva. Mnoho věcí tady ve městě běželo léta samospádem a nikdo se nad tím nezamýšlel. Když jsme přišli koncem roku na radnici, byli jsme všichni noví a o chodu města jsme nevěděli vůbec nic. Bylo složité to klubko začít postupně rozmotávat a zjistit, co kde, jak a proč funguje. Jesle přišly na řadu po dvou letech. Hodně věcí tam běželo setrvačností ještě z doby, kdy měly 4 pavilony a chodilo do nich 110 dětí. Těch 9 zaměstnanců mělo poslední dobou asi 6,8 úvazku v jeslích, ono se to každého půl roku mění. Plánujeme stav 4 úvazky. Protestuji proti tvrzení, že Třešňovka slouží lidem k relaxování. Je to soukromý pozemek a ti lidé tam nemají co dělat. K té spolupráci politiků: ono jde spíš o nespolupráci. I když je návrh dobrý, budeme jako strana všichni proti, protože jsme to nenavrhli my a hrajeme si na opozici za každou cenu.

28. komentář napsal(a) Linhart dne 14.07.2005 v 21:51

Ještě jednou pro Frn: Když se vzájemně jednotlivé volební strany v zastupitelstvu podporují, obvykle se věci hýbou kupředu a něco rozumného se vybuduje. Když si ale vzájemně házejí klacky pod nohy, většinou se nevybuduje nic a město začne stagnovat. Když stále stejná firma nebo několik firem dostává veřejné zakázky, je to podezřelé a všichni si toho hned všimnou. Když ale jiná místní firma nedostane zakázku celé roky, nevšimne si toho nikdo. Prostě si veřejnost myslí, že ta firma nemá o veřejné zakázky zájem nebo pracuje tak nekvalitně, že ji nikdy nevyberou. Ale ono to může být i tak, že ji radnice dává stranou úmyslně, protože kdysi někomu šlápli na kuří oko. Toto skryté znevýhodňování může být ještě nebezpečnější než otevřené zvýhodňování. Nebezpečnější proto, že není vidět a nedá se proti němu prakticky nic dělat.Prostě jakákoliv nespolupráce a nedohoda je vždycky větší problém než spolupráce.

29. komentář napsal(a) Miloš dne 15.07.2005 v 06:47

KECY, KECY, KECY! KDYBY BYL PAN LINHART TAK DOBRÝ POLITIK A HOSPODÁŘ, JAKO JE ŘEČNÍK, TAK BY TO BYLO PRÍMA. BOHUŽEL TOMU TAK ASI NENÍ.

30. komentář napsal(a) Linhart dne 15.07.2005 v 07:20

pro Miloše: Prosil bych něco konkrétního! Město není výdělečná organizace, takže hospodařit = šetřit. Každé šetření však má za následek zhoršení služeb pro občany.

31. komentář napsal(a) míla dne 16.07.2005 v 11:25

Je tu v Chotěboři takový milý paradox : máme radu ze samých manažerů (zůstal mi z nějakého článku po volbách dojem, že i pan Linhart byl v ETĚ blízko k ekonomice a řízení, pan starosta jako druhý muž OSSZ byl na manažerské pozici taky) a město upadá, přichází o služby, vybavenost. Budoucnost se rýsuje ještě chmurnější než dnešek. Na rozdíl od lékařů, spisovatelů, pedagogů a podobných nekomerčních profesí očekávám v případě podnikatelů a manažerů jednoznačně prorůstové chování.Hlavně kromě striktních požadavků na omezení výdajů taky nějaké výsledky při hledání příjmů do rozpočtu města. Nejviditelnější zbraní představitelů města je fňukání, jak že je tady chudo a že tu chcípnul pes. Na to ale nepotřebujeme manažery, to stačí lidi z ulice. Kam se poděly sliby z r. 2002, jak se to v Chotěboři rozjede, až se dostanou na radnici ti praví? Ostouzet předchůdce bylo snadné a laciné, ale dokázat víc se jaksi „z objektivních důvodů“ nedaří. Hezoun Tvrdík experimetuje v aeroliniích, pan Dohnal není hejtmanem, pan Pithart si rád poklábosí u dobrého jídla. Opozice v městské radě zastoupená není , ale přesto jsou to jejich pikle, které dusí Chotěboř. Opravdu k pousmání nebo spíš k zašklebení. Na rozdíl od Miloše věřím, že pan Linhart je dobrý politik a hospodář. Sice možná víc pro sebe než pro ostatní ale to mu nemůžu mít za zlé. Dyť je to jenom člověk a stejný jako většina, takže dobrý zastupitel. Podle jeho příspěvků a postojů ve veřejných diskuzích (odhaduju to tak na 50% celkového rozsahu) a toho jak vychází s "místními i nadmístními lidskými zdroji" mě nepřekvapí jeho dobrá politická a existenční kariéra. Město potřebuje úspěšné lidi aby kvetlo ...

32. komentář napsal(a) Jiří Císař dne 17.07.2005 v 18:07

Tak tady čtu, jak vážení přispěvovatelé přesně vědí, co je dobré, co špatné, co se mělo udělat, jak se to mělo udělat, co se naopak dělat nemělo, atd, atd. Málokdo si ale uvědomuje, že město řídí rada a všechny důležitější rozhodnutí rozhoduje 21-členné zastupitelstvo. Z toho plyne, i když si myslím, že to má či musí být tak či tak, mohu se pouze snažit přesvědčit většinu (tj. min 10 dalších) zastupitelů, aby měli tentýž názor. Nikdo nemá patent na rozum, ani starosta, ani kterýkoliv další zastupitel, ale ani přispěvovatel "FRN", "Miloš" či "míla". Rozhodování je demokratické a - podtrhuji - kolektivní, většinové, dané legislativou tohoto státu. Proto pokud chtějí přispěvovatelé do diskuze skutečně něco změnit, nebo se alespoň o to pokusit (jak se snažím občas i já), nezbývá jim nic jiného, než buď obcházet zastupitele a přesvědčovat, nebo se sami zapojit do komunální politiky. Osobně velmi uvítám nové - zejména mladší - tváře v komunální politice, a nejen v zatupitelstvu, ale i třeba v jednotlivých odborných komisích a výborech, pokud mají skutečný zájem a chuť se angažovat. Bohužel u mnoha členů komisí či výborů jejich zájem po volbách postupně ochládal a jejich účast na jednáních je momentálně spíše sporadická. Omlouvám se za mentorování, ale i to je občas potřeba....

33. komentář napsal(a) Mr. Q dne 18.07.2005 v 15:48

To Míla: BINGO!

34. komentář napsal(a) Linhart dne 18.07.2005 v 21:39

To Míla: V něčem máte jistě pravdu, ale zvenčí vypadají věci mnohem jednodušeji než zevnitř. Především ve veřejné správě běží čas mnohem pomaleji než v osobním životě nebo v podnikatelské sféře. Jako občan či jako majitel firmy se rozhodnete a okamžitě můžete přistoupit k realizaci. Tam, kde pracujete s veřejnými prostředky to ale prostě nejde. Složité schvalovací procesy a nekonečné lhůty byly původně vymyšleny s dobrým úmyslem, aby někdo veřejné prostředky nezneužil. Dokonalá ochrana to ale není, pravidla hry však dusí či přímo znemožňují mnohou iniciativu. Dále mnoha lidem uniká, že obce jsou plátci DPH za stavební práce a za služby a toto DPH činí 19%. Většina obecních investic je určena ke konečné spotřebě (školy, zdravotnická zařízení, komunikace, dětská hřiště, sportoviště, atd.). Vlastně to nejsou investice v pravém slova smyslu, protože neslouží k podnikání, nepřinášejí zisk, nelze si je dát do daňově uznatelných nákladů, nelze si odečíst DPH, obce v účetnictví neodepisují. Ekonomika rozpočtové organizace se tedy řídí výrazně odlišnými pravidly od komerčního subjektu. Za této situace se výrazně podnikatelská rada zaměřila spíše na úsporná opatření, což jí na jedné straně slouží ke cti, že úzkostlivě hlídá finance a zbytečně nerozhazuje, na druhé straně by možná občas neškodilo trochu více velkorysosti. Ono se to ani s šetřením nesmí přehánět, aby se nakonec nešetřilo na nesprávném místě. V tomto směru je i pro mne práce rady trochu zklamáním, čekal jsem více. Ale jak správně píše J. Císař, veškerá rozhodnutí jsou kolektivní a každý máme jen jeden hlas. Já osobně bych některé věci dělal jinak, ale ve veřejné správě se musíte přizpůsobit kolektivnímu názoru, musíte čekat na zasedání pověřeného grémia, tomu zasedání předcházejí nějaké lhůty, atd. Kdyby se takto složitě měl rozhodovat komerční subjekt, už dávno by musel zbankrotovat. Pokud narážíte na "známosti nahoře", i tady jsem naivně doufal v trochu větší pomoc, věnovali jsme tomu s panem starostou a stále ještě věnujeme spoustu úsilí, ale určité plody to už přineslo, jak ze strany kraje, tak i ze státního rozpočtu. Bohužel, tyto dotace se stále spíše krátí, na rozdíl od dřívějška jsou k nim vyžadovány finanční spoluúčasti, prostě z pohledu dotací idylická 90. léta jsou nenávratně pryč. K tomu také směřovala kritika našich předchůdců, že se málo snažili v dobách, kdy ještě byla ruka páně otevřená a kdy se dotace poskytovaly v plné stoprocentní výši. Dnes si ke každé dotaci musíte vzít ještě úvěr a to nejde donekonečna. Rozhodující věci se schvalují v zastupitelstvu a k tomu potřebujete i opozici. Navíc, i někteří radní se s postupem doby začínají chovat spíš jako opozice, například letos tři radní hlasovali v zastupitelstvu proti schválení rozpočtu města na letošní rok! Šetřit je skutečně jednodušší než nastartovat růst. Relativní výše obecních příjmů se však rok od roku snižuje, to je objektivní skutečnost a celostátní trend. Stát totiž nadělal velké dluhy a v posledních letech je chce začít řešit zejména na úkor obecních rozpočtů, což je vůči obcím sprosté a vůči některým přímo likvidační. Lépe si proto stojí obce, které již z minulosti měly nějaký majetek, který jim zajišťoval a zajišťuje další příjmy nezávislé na příjmech od státu. A v tomto směru je Chotěboř opravdu chudá, protože je téměř stoprocentně závislá na státu. Včetně třeba poslaneckých dotací, to je jedno, pořád to jsou státní peníze a nemáte jistotu, že je dostanete. Být takto silně závislý na státu je velmi nepříjemné, nemůžete si moc vyskakovat (ekonomicky ani politicky). Závěr Mílova příspěvku je nekorektní a byl by skoro na žalobu pro urážku na cti. Naštěstí pro Mílu je tato diskuse anonymní...

35. komentář napsal(a) Frn dne 19.07.2005 v 06:48

Doufám, že si můj příspěvek přečte aspoň někdo dřív, než záhadně zmizí (v pátek jsem reagoval 2x, ale oba příspěvky už tu nejsou). To Císař : Angažovat se v místní politice ? Myslíte si, že to má smysl ? Když uvážím, že p. Linhart by rád při hlasovní "ošetřil i podjatost proti" - tedy "když bude někdo proti, nebude se jeho hlas počítat, protože se nám to nehodí do krámu". Nebo o kousek dál : ".. například letos tři radní hlasovali v zastupitelstvu proti schválení rozpočtu města .." No a ? Když se jim nelíbil, tak hlasovali proti. Nebo si snad myslíte, že lidé zvolení do Rady města musí být automaticky vždy pro ? Není chyba taky tak trochu na druhé straně - tj. nebyl návrh rozpočtu sestaven špatně ? Dokud jsou v čele města lidé s takovými názory, pak pěkně děkuju, ale nechtěl bych se tam s nimi jednat o ničem ani za zlaté prase. Přitom je veřejným tajemstvím, že se město snaží vyghovět přednostně zvoleným zastupitelům v "jejich" problémech, zatímco běžný občan "utře". Malý příklad z praxe - chodník před naším domem byl už dlouho v havarijním stavu, asfaltový povrch byl poničený a celkově připomínal spíš zablácenou polní cestu. K opravě se město pořád nemohlo rozhoupat. A ejhle, krátce poté co byl soused zvolen do zastupitelstva (byť jen na jedno období) se najednou peníze na opravu našly. Zajímavá náhoda .. To Linhart : Umíte si stěžovat, jak malý má měst rozpočet. Jenomže "hospodařit" s plnou kapsou umí i cvičená opice, zatímco hlídat finance, když jich moc není, je práce pro opravdového manažera. Pokud jste šel do vedení města a přitom jste se "naivně doufal v trochu větší pomoc", pak to hraničí s případem pro psychyatrii. Ale ještě zpátky k jeslím - údaje o jejich financování z vás lezou jak z chlupaté deky. Mohl byste (např. na stránkách města) zveřejnit _skutečné_ náklady na jejich provoz ? Tím myslím např. výdaje na údržbáře započítat jen v odpovídající poměrné výši, když už má na starosti celý areál apod. V opačném případě si můžeme právem myslet, že do nákladů na jesle si započítáte cokoliv, aby se dalo poukázat na vysokou ztrátovost (a aby město mohlo zdůvodnit jejich zrušení), zatímco skutečné výdaje i po jejich zrušení klesnou mnohem méně -> tedy že vaše údaje jsou tendenční a neodpovídají realitě. To ovšem o vás (mám teď na mysli všechny členy rady) nic hezkého nevypovídá .. Souhlasím s tím, že nikdo nemá patent na rozum. Ale je smutné, když ve vedení města někteří lidé jakoby neměli ani ten rozum.

36. komentář napsal(a) Linhart dne 19.07.2005 v 07:36

To Frn: Vytrháváte některé mé výroky ze souvislostí a dáváte jim jiný smysl. V diskusi bylo navrženo, aby nehlasovali zastupitelé politické strany, jejíhož člena se týká případný prospěch z výsledku hlasování. Jak ale ošetřit, když členové konkurenční politické strany budou záměrně hlasovat proti, aby členovi jiné politické strany vznikla škoda? To by pak nemohli hlasovat ani jedni ani druzí a nemohlo by se hlasovat vůbec. A takových hlasování by bylo docela dost, jsme malé městečko, každý tu má spoustu známých a příbuzných i nepřátel, takže ta něčí podjatost do plusu nebo do mínusu je tu každou chvíli. Replika na tři radní, kteří hlasovali proti rozpočtu, se týkala poznámky v diskusi, k čemu potřebujeme vstřícnou opozici, respektive, proč obviňuji opozici z nekonstruktivního přístupu. Chcete-li ve městě prosadit něco nového, musíte vždy sehnat 11 hlasů pro. Pokud tyto hlasy chybí, nepomůžou vám sebelepší nápady, město se z místa nepohne. U komerční firmy za její stav plně zodpovídá hlavní manažer. O starostovi to však neplatí, protože sám nemůže rozhodnout ani prosadit téměř vůbec nic, veškerá rozhodování jsou kolektivní. Pokud jde o hlídání financí, troufám si tvrdit, že málokterá předešlá rada ušetřila tolik peněz v městském rozpočtu, jako ta současná. Problém je v tom, že veškeré rezervy byly vyčerpány a už není šetřit kde. Toto město má skutečně extrémně nízké příjmy v porovnání s jinými městy a je to dlouhodobá, historicky daná záležitost, která se nezmění z roku na rok. Problém je v tom, že města a obce začíná čím dál více dusit státní rozpočet. V době, kdy stát byl štědrý, nebylo až tak poznat, jak si které město stojí, kolik má které město majetku a potenciálu.

37. komentář napsal(a) Frn dne 20.07.2005 v 07:15

Ano, přesně tohle jsem měl na mysli. Jenomže na rozdíl od vás si nemyslím, že by se takové situace měly nějak "ošetřovat". Každý zastupitel by měl hlasovat podle svého vědomí a svědomí a (v ideálním případě) bez ovlivňování spolustraníků. Pokud se vůbec odvažujete formulovat myšlenku, že byste měl mít možnost "ovlivňovat" zastupitele zvolené za "konkurenční politické strany", pak musím konstatovat, že asi nechápete principy demokracie. Nebo je možná chyba i na mé straně a nechápu zastupitelskou demokracii (ve vašem podání) já. Ale v tom případě by mě to ani trochu nemrzelo. Replika na tři radní byla naopak výborná - dá se na ni ukázat, jak se nemá dělat politika. Podle mého názoru je krajně neprofesionální sestavit návrh, pro který nezvednou ruku všichni radní (tedy "kolegové ve zbrani") a po jejich odmítavém stanovisku si pak na ně postěžovat, jak jsou málo vstřícní. Ale zkuste se zamyslet nad tím, jestli chyba nebyla i na straně předkladatelů návrhu a jestli by nemohl být sestaven o něco líp. Pokud ne, buďte rád, že se proti němu zvedly jen 3 ruce. Možná vám to uniklo, ale doby kdy byly všichni aktivní politici v Národní frontě a kdy se hlasovalo prakticky pořád na 100% už jsou dávno pryč. Píšete, že pro každý nápad musíte sehnat 11 hlasů pro. No tak je shánějte - vždyť politika je o tom, jak se lidé dokážou dohodnout. Pokud pro svůj návrh nedokážete přesvědčit většinu, pak jde o špatný návrh nebo jste špatní vyjednavači. Třetí variantu (tj. že jsou špatní ti ostatní) neberu - tím byste se obrátil proti zastupitelské demokracii jako takové a vlastně i proti svému mandátu. Protože vy co jste pro (rozuměj ti "dobří") i ti co jsou proti (dle vaší logiky ti "špatní") jste byli zvoleni podle stejných pravidel občany, jejichž váha hlasu je rovnocenná. A ještě poznámka na možnost, že "konkurenční" strana bude hlasovat proti návrhu, jenom aby vznikla členovi vaší strany škoda. Bylo by dobré případ od případu rozlišovat, jesli takovýmto rozhodnutím "vznikne škoda" jak vy píšete nebo jestli jenom "nevznikne neoprávněný prospěch". Viděno vaší optikou asi půjde skoro vždy o první mpožnost, ale někteří občané mohou mít i jiný názor. A rád bych zopakoval i své otázky, které už jsem tu dřív přednesl a na které jste mi neodpověděl vůbec nebo jen částečně : Kolik stojí město služby seniorům (a kolik přispívá krajský úřad) a jestli se v rámci úspor bude aspoň uvažovat o zrušení / omezení těchto služeb nebo jestli se "zahojíte" jenom na mladých. Dále kolik dělají náklady na jesle očištěné o peníze, které se samotným provozem jeslí nesouvisí, Tento údaj by určitě zajímalo spoustu lidí - vy ho nemáte ? Potom nechápu, jak můžete rozhodovat o efektivnosti jeslí, když nemáte k dispozici _správná_ čísla. Nebo ta čísla máte a tajíte je nám ? Ale proč ?

38. komentář napsal(a) Linhart dne 21.07.2005 v 12:18

To Frn: Zdá se, že blog Jirky Císaře byl trochu zneužit k polemice mezi mnou a neznámým "Frn". Skoro by to chtělo, aby "Frn" přišel na radnici a sporné věci bychom si vysvětlili přímo tady. Je fakt, že dobrat se přesných čísel není až tak jednoduché. Radnice sice má několik dobrých účetních, ale nemá žádného ekonoma - rozboráře, skladba účetnictví a používaný software moc podrobné rozbory také neumožňuje, jedině všechno vysčítávat z jednotlivých dokladů ručně, jenže na to zase nejsou lidi. Areál, ve kterém jesle sídlí, neumožňuje přesně rozpočítat energie na jednotlivé subjekty, protože byl původně stavěn jednoúčelově a navíc v době, kdy se na ekonomické rozbory moc nehrálo. Aby bylo vše možno přesně změřit a rozpočítat, vyžádalo by si to stavební úpravy v řádu půl milionu korun, což je skoro škoda, ty peníze nutně potřebujeme jinde. Z přesných součtů nepřesných čísel se dozvíme, že v roce 2004 byly provozní výdaje v jeslích, včetně mezd, 1 923 470 korun a tržby včetně obědů 112 000 korun. Při průměrné docházce 10 dětí je to ztráta 15 tisíc korun na jedno dítě za každý měsíc! Pokud tyto údaje "vyčistíme" dostaneme za rok 2004 následující: 9 zaměstnanců na 6,8 úvazku dohromady pobralo mzdy včetně odvodů ve výši 1 331 000 korun. To je v průměru 12 tisíc hrubého měsíčně na jeden celý úvazek. Ostatní provozní výdaje bez oprav, údržby, potravin a s úměrným odpočtem nákladů na energie (dle podlahové plochy, přesněji to neumíme) byly pouze 296 000 za rok, celkem tedy náklady 1 627 000 korun. Při předpokládaném stoprocentním využití kapacity (což v reálu není pravda ani náhodou), tam chodilo 10 dětí za poplatek 300 korun měsíčně a na střídačku dalších 5 dětí za 4 x 90 korun. Maximální dosažitelná tržba za rok tedy byla zcela zanedbatelných 57 600 korun. Po upřesnění výpočtu tedy ztráta v jeslích v roce 2004 činila 1 569 400 korun, to je 8 718 korun měsíčně na jedno dítě. A jaká bude předpokládaná ztráta na jedno dítě v roce 2006 po provedení úsporných opatření a po navýšení poplatků? Mzdové náklady na 4 pracovní úvazky i s odvody by mohly být kolem 816 000, ostatní náklady by po zrušení kuchyně a prádelny mohly klesnout zhruba na polovinu, to je kolem 150 000. Celkem tedy 966 000 korun. Zatím se hlásí 8 dětí na stálo a 9 dětí na 5 dnů v měsíci. Z toho vycházejí předpokládané tržby při současném poplatku 196 200 korun. Měsíční ztráta na jedno stálé dítě (přepočet) by tedy byla 6 258 korun, protože dosavadní přihlášky celou kapacitu nepokrývají. Pokud by chodilo 15 dětí na stálo, byl by příjem 216 000 korun a měsíční ztráta na jedno dítě by činila 4 166 korun, což je zhruba polovina ze současných 8 718 korun. Znamená to však, že i v tomto ekonomicky nejpříznivějším případě by rodiče platili pouhých 22,36% skutečných nákladů, což není ani čtvrtina! Z výpočtu vyplývá, že jesle nelze provozovat soukromě, protože i kdyby jim město potřebné prostory pronajalo za symbolickou jednu korunu za rok, byla by tam stále na každém dítěti ztráta více než 4 tisíce korun měsíčně. O pečovatelské službě jsem již napsal, že ji využívá řádově 20 krát více klientů, konkrétně 205, a že město dává přednost rozvoji takových služeb, které využívá více lidí. Budu zase čerpat z údajů roku 2004. Mzdy včetně odvodů činily 2 713 030 korun, provozní náklady 663 000, náklady celkem 3 376 030 korun. Tržby byly 216 000, krajská dotace 550 000 korun. Celková ztráta pečovatelské služby tedy byla 2610000 korun, to je přibližně o 1 milion více než ztráta v jeslích. Zatímco v jeslích je některé dny v roce pouze 4 až 7 dětí, v průměru pak 10, jesle mají své prázdniny atd., pečovatelky obslouží denně 205 lidí, včetně sobot po celý rok. S nestálými nebo nepravidelnými klienty je to dokonce až 260 klientů v jednom roce. Měsíční ztráta na jednoho klienta pečovatelské služby proto vychází mnohem lépe než u jeslí, konkrétně 1060 korun, tedy vychází čtyřikrát lépe!

39. komentář napsal(a) Frn dne 27.07.2005 v 07:54

To Linhart: "Zdá se, že blog Jirky Císaře byl trochu zneužit .." ale to snad ne, pane místostarosto. Nebo si snad _opravdu_ myslíte, že ptát se na veřejně dostupné informace svých volených zástupců je zneužívání ?? "Skoro by to chtělo, aby "Frn" přišel na radnici a sporné věci bychom si vysvětlili přímo tady" No já se napúak domnívám, že tato forma je velmi dobrá, protože umožní nahlédout i ostatním do vašich myšlenkvých pochodů Škoda jenom, že podobnou diskusi neprovozuje město na svých internetových stránkách, protože tady asi trochu "zavazíme". "Je fakt, že dobrat se přesných čísel není až tak jednoduché." Já jsem nikdy netvrdil, že jejich zjištění je jednoduché. Ale pokud už se jednou spočítají, má na ně právo i ostatní veřejnost. Proto jsem se na ně opakovaně ptal. "Radnice sice má několik dobrých účetních, ale nemá žádného ekonoma .." A to se chlubíte (že dokážete ekonomickou stránku zvládnout vlastními silami) nebo si stěžujete (že jste žádného nesehnali) ? ".. skladba účetnictví a používaný software moc podrobné rozbory také neumožňuje .." Nikdo po vás přece nechce podrobné přesné rozbory. Ale na druhou stranu byste měli vědět například to, kolik se ušetří v případě zrušení jeslí. A TENTO ÚDAJ TU ZATÍM NEZAZNĚL !!! "Areál, ve kterém jesle sídlí, neumožňuje přesně rozpočítat energie na jednotlivé subjekty .." To ale není věcí areálu - rozpočítávat energie aspoň přibližně se dají - viz vaše další vyjádření. Jde jen o to chtít ! Takto získané údaje sice nebudou na halíř přesné, ale budou mnohem lépe popisovat skutečný stav než když se všechny náklady hází do jednoho pytle. "... provozní výdaje v jeslích ... Pokud tyto údaje "vyčistíme" .. : 9 zaměstnanců na 6,8 úvazku dohromady pobralo mzdy včetně odvodů ve výši 1 331 000 korun. To je v průměru 12 tisíc hrubého měsíčně na jeden celý úvazek." To je na místní poměry poměrně slušný plat, zvlášť když uvážíme, že v tomto "průměru" jsou zahrnutí i údržbář, uklízečka a kuchařka, které tolik nejspíš nemají. "Ostatní provozní výdaje bez oprav, údržby, potravin a s úměrným odpočtem nákladů na energie ... byly pouze 296 000 za rok, celkem tedy náklady 1 627 000 korun." Tady jsou vidět docela velké rezervy ve mzdových nákladech - jeden ze zaměstnanců je (podle vámi podané informace) údržbář, který se stará o celý areál. Ale i jinak je skoro 7 úvazků na hlídání "cca do 10" dětí nějak moc. ".. předpokládaná ztráta na jedno dítě v roce 2006 ... Mzdové náklady ... kolem 816 000, ostatní náklady ... kolem 150 000. Celkem tedy 966 000 korun." Což je číslo značně odlišné od původních údajů. kterými jste zdůvodňovali neefektivnost jeslí. " ... předpokládané tržby při současném poplatku 196 200 korun." Určitě by nebyl problém poplatek (v rozumné míře) zvýšit. "Měsíční ztráta na jedno stálé dítě (přepočet) by tedy byla 6 258 korun, ...Měsíční ztráta na jednoho klienta pečovatelské služby ... 1060 korun, tedy vychází čtyřikrát lépe!" Laskavý čtenář ať posoudí údaje o pečovatelské službě sám : "Celková ztráta pečovatelské služby tedy byla 2610000 korun, to je přibližně o 1 milion více než ztráta v jeslích Tržby byly 216 000 ... pečovatelky obslouží denně 205 lidí, včetně sobot po celý rok." Takže za službu provozovanou 6 dní v týdnu vyberete od seniorů, kteří mají k dispozici penze cca 1053 korun ročně (cca 87 měsíčně) a přitom tuto službu město dotuje částkou cca 2,6 milionu !!! Přitom dítě ve věku jesliček + jeho matka mají dohromady cca 3600 měsíčně (tedy jejich příjem mnohem menší než u seniora) a přitom už teď platí 300 měsíčně, tedy téměř 4x víc (za službu, která je k dispozici ne 6, ale jen 5 dní v týdnu). Nemůžu si pomoct, ale pořád mi vychází, že dotujete seniory nesrovnatelně lépe než malé děti. Vy z toho nemáte ten pocit ? "Znamená to však, že i v tomto ekonomicky nejpříznivějším případě by rodiče platili pouhých 22,36% skutečných nákladů, což není ani čtvrtina!" U pečovatelské služby podle těchto údajů senioři přispívají cca 8% ze ztráty (bez krajské dotace dokonce méně než 7 % !!) Takže vaše poukazování na 22% u jeslí dost dobře nechápu. Mimochodem vámi uvedená čísla o nákladech a ztrátách v jeslích jsou jistě zajímavá. Ale pořád mi tu chybí to hlavní - tedy KOLIK BY SE ZRUŠENÍM JESLÍ UŠETŘILO ?? Na mzdových nákladech to nebude celá částka, protože "údržbáře pro celý areál" bude jistě nutné zachovat. Kromě toho i v případě zrušení v prvním roce budou mzdové náklady cca 50% (3 měsíce výpovědní lhůta + 3 měsíce odstupné ?!?), i když služba nebude 3/4 roku k dispozici (po doběhnutí výpovědní lhůty). Náklady na areáeá také neklesou k nule, protože aspoň nějakou základní údržbu + temperování při mrazech bude nutné dělat i po zrušení jeslí. Když tedy uvážíme, že úspora nebude ani náhodou tak vysoká jak se nás snažíte převědčit, kolik by se tedy ušetřilo v prvním roce (oproti "úsporné variantě") a oklik v dalších letech ? A dále oprvte mě, pokud se mýlím, ale nebudou náhodou v přísším roce volby ? A nepřipadalo by vám korektní nechat takové rozhodnutí na novém zastupitelstvu ? To že do jeslí padají peníze jako do černé díry je vaše špatná vizitka (jakožto celého vedení města), protože se úspory mohly řešit už dávno. Ale pokud jesle zrušíte, už se nikdy neobnoví zpátky ! Uvědomte si prosím tuto svoji zodpovědnost než uděláte nějaký neuvážená krok. V době kdy porodnice praskají ve švech a kdy se rodí nejvíc dětí za posledních 20 let by zrušení jeslí nemělo být zbrlým činem !

40. komentář napsal(a) Linhart dne 28.07.2005 v 13:33

To Frn: Začnu asi od konce. Jesle se staly ztrátovými ve chvíli, kdy tam začalo chodit stále méně a méně dětí. Původně se skládaly ze 4 pracovišť a v dobách největší slávy je navštěvovalo 110 dětí! Průměrná denní návštěva v minulých letech však byla 7 dětí při kapacitě 15. Proč se to neřešilo dříve? Na přelomu roku 2002 a 2003 nastoupila na radnici nová Rada města (z jejích 7 členů před tím nikdo v radě nebyl) a nějaký čas jí trvalo, než se vůbec zorientovala v komunální problematice. Předpisy a postupy v komunální sféře jsou totiž naprosto odlišné od sféry podnikatelské a většina nových radních o těchto věcech nevěděla absolutně vůbec nic. A o způsobu fungování dalších 13 městem zřízených subjektů už vůbec ne. Radní zůstali odkázáni na informace od úředníků, ale komunikace od samého počátku vázla, protože úředníků je na požadované úkoly málo, ale někteří radní a zastupitelé chtěli jejich stav ještě více snížit, aby se ušetřilo, což se ze strany městského úřadu setkalo s dost silným odporem. Mnoho věcí tedy pokračovalo v jisté setrvačnosti z let minulých a Rada se jen pomalu a postupně prokousávala jednotlivými agendami. Jesle v té době nebyly samostatné, tvořily dohromady jednu složku se stacionářem. Jako první přišel na řadu stacionář, který byl předán do provozování neziskové organizaci Fokus Vysočina. Došlo tím k úspoře 1 milionu korun. Pak teprve začalo být trochu lépe vidět do ekonomiky jeslí a zejména vyvstala nadbytečnost vlastní prádelny (dříve fungovala i pro stacionář, zrušené plicní středisko a lékařskou pohotovost) a kuchyně (zase fungovala i pro stacionář a plicní středisko). V téže době dosáhla důchodového věku i dlouholetá vedoucí jeslí a stacionáře. Otázka platů je zase otázkou platných mzdových tabulek pro veřejný sektor. Ve veřejné správě neexistují smluvní platy, ale platy pevně stanovené státem. Jestliže nezisková organizace převezme od města nějakou sociální službu, spadnou tam okamžitě hrubé mzdy o 4 tisíce korun. Na jednom zaměstnanci je to tedy i s odvody úspora 65 tisíc korun za rok. Je však otázka, jesti se pak za tu žebráckou mzdu vyplatí chodit do práce. Pro lidi, kteří mají hypotéku a jiné půjčky určitě ne, ti musí dát výpověď a odejít za prací jinam. První věc, která zastupitelstvo napadla, bylo zvýšení poplatku v jeslích ze 300 na 2000 korun. Proti tak vysoké částce se ovšem rodiče vzbouřili a hrozil okamžitý zánik jeslí z důvodu nezájmu rodičů o takto drahou službu. Dnešní poplatek 1200 korun je tedy složitě vyjednaným kompromisem. Nová vedoucí se dokázala podívat na provoz jeslí racionálněji a dokázala navrhnout nejrůznější úspory. Záležitost stravování však bylo nutno velmi složitě projednat s hygienou, mateřskou školou, školským odborem a s odborem zdravotnictví krajského úřadu. To, co doma bez problému zrealizujete za půl hodiny, trvá ve veřejné správě dlouhé měsíce. Zákony, vyhlášky a další předpisy jsou velmi složité, ke všemu se vyjadřuje spousta úřadů, běží různé správní lhůty a nakonec ještě všechno musí úspěšně projít hlasováním v Radě či v zastupitelstvu. Zastupitelstvo se schází jenom jednou za dva měsíce a na jeho zasedání se vážou zase další lhůty. Rozhodování v soukromém sektoru je úplně o něčem jiném. Dnes tedy konečně víme, kolik umístění jednoho dítěte v jeslích skutečně stojí, a to i po provedených úsporných opatřeních a po navýšení poplatku. Je otázkou, jak se k této realitě jednotliví zastupitelé postaví. Když bude i po provedených opatřeních 11 a více zastupitelů požadovat zrušení jeslí, budou zrušeny. Pokud jde o toho ekonoma i jiné úředníky: díky smíšenému modelu veřejné správy, který má Česká republika jako jediná v Evropě, občané ani většina zastupitelů nejsou schopni rozlišit, kdo vlastně na městském úřadě pracuje pro město a kdo pro stát. Převážná většina úředníků, podle mých odhadů je to až kolem 80% veškeré činnosti, je vykonávána pro stát a s chodem města nemá nic společného. My na tyto úředníky dostáváme státní příspěvek, který však nepokryje všechny jejich náklady, vyplácíme jim plat podle státních tabulek, topíme jim, svítíme, kupujeme počítače a nábytek, ale do jejich práce nesmíme nijak zasahovat. Nemůžeme je ani ušetřit, protože nové a nové zákony a vyhlášky ministerstev přenášejí na obce s rozšířenou působností nové a nové povinnosti, které jsou následně četnými kontrolami krajských a ministerských úředníků po nás vymáhány. Popelkou se pak stává práce úředníků pro vlastní město (samospráva), na kterou pak nezbývají kapacity. Prostě kovářova kobyla chodí bosa. Rozumní zastupitelé by měli pochopit, že šetřit na nesprávném místě se nevyplácí, protože zařízením města, jeho majetku, projektové, plánovací a investiční činnosti, grantové politice, veřejné zeleni, komunálním službám, kultuře, sociálním službám, atd. by mohla a měla být věnována mnohem větší pozornost. Navíc je Chotěboř jedním z mála měst s rozšířenou působností, kde jsou jen dva uvolnění zastupitelé, většina takových měst má starostu a dva místostarosty. Důvodem je opět neochota platit ještě druhého místostarostu. Pak se stává, že nemá kdo udělat potřebný ekonomický rozbor, městu utíkají dotace nebo některý majetek města není efektivně využit. To je také důvod, proč město nemá lepší webové stránky s nějakou podobnou diskusí. Naši informatici nestíhají, už takhle mají spoustu přesčasových hodin a chodí do práce i o víkendech (samozřejmě zadarmo) a na zaplacení externí firmy nejsou v rozpočtu peníze. Sousední Hlinsko má jednoho specialistu pouze na webové stránky města. Můj pohled na věc je takový, že zastupitelé ve snaze ušetřit natolik sešněrovali a přiškrtili městský úřad, že v oblasti samosprávy ztrácí svoji akceschopnost a s vypětím všech sil plní hlavně úkoly státní správy. Zastupitelstvo ve stávajícím složení už asi těžko bude ochotno tyto věci změnit. Odmítají pochopit, že nejen plýtvání, ale také nadměrné šetření na nesprávném místě, může z dlouhodobého hlediska ohrožovat a brzdit rozvoj města.

41. komentář napsal(a) roman dne 28.07.2005 v 18:03

Cit. "Převážná většina úředníků, podle mých odhadů je to až kolem 80% veškeré činnosti, je vykonávána pro stát a s chodem města nemá nic společného." Otázka zní, proč jsme se tolik drali o to stát se tzv. " malým okresem", když je to stále používáno jako zdůvodnění téměř všech problémů ve městě.

42. komentář napsal(a) Linhart dne 28.07.2005 v 19:52

Já to za problém nepovažuji, "malý okres" přináší městu určitou prestiž (postavení mezi 205 nejvýznamnějšími městy v ČR), přivádí do města návštěvníky, kteří si vyřídí potřebné na úřadě a pak dají ještě vydělat místním živnostníkům, protože tady zrovna při jednom nakoupí, dají si kafe, zmrzlinu, párek nebo rovnou celý oběd. Problém je v tom, že zastupitelé za toto postavení města nechtějí zaplatit. Nechtějí uznat, že takový úřad něco stojí, ale naopak mu stále dusí rozpočet. Tím ale nechtíc městu podřezávají větev, protože na některé činnosti přestává stačit.

43. komentář napsal(a) roman dne 29.07.2005 v 07:11

Jinými slovy, zastupitelé odmítají přes posílení rozpočtu malého okresu defacto zadotovat těm podnikatelům ty párky, jo ? To jsem ani netušil, že malých okresů je 205 - je to tedy ještě větší katastrofa, než jsem si myslel. Zkuste si chvíli opakovat " patří mezi 205 nejvýznamějších měst v ČR " a snad pochopíte, že je-li něčeho v ČR 205, nemůže se v žádném případě jednat o výběr něčeho nejvýznamějšího. Nejvýznamnějších měst v ČR je řekněme 5-10. A nemá to žádnou vazbu na "malé okresy". Pokud Chotěboř nemá na provádění ve větším případě nesmyslné státní agendy peníze ( a ona je asi opravdu nemá ) je patrně nejvyšší čas sundat růžové brýle a tzv. " malý okres " s díky státu vrátit, ať si ho provozují pro své potěšení někde jinde. Ono si totiž nemyslete, že to dusí jenom nás. Moje příbuzná pracuje na "malém okrese" v Přelouči a říká totéž - nejsou peníze, bývalý plně funkční systém okresních úřadů byl zrušen a nahražen něčím, co prakticky nefunguje, anebo funguje, ale za mnohem víc peněz ( z větší části obecních).

44. komentář napsal(a) Linhart dne 29.07.2005 v 09:32

Desítky a desítky zákonů byly novelizovány v tom duchu, že slovní spojení "okresní úřad" bylo nahrazeno slovním spojením "obec s rozšířenou působností". Pokud se jedná o název úřadu, kde dostanete nový řidičák, pas nebo občanku, tak je to ještě v pohodě. Lidi aspoň nemusí jezdit až do H. Brodu a také ta fronta je v Chotěboři o něco kratší. Jenže ono se to týká i zákonů, které stanoví např. kdo zaplatí povodňové škody a to už přestává legrace. Před rokem 2003 se na povodeň do Malče přijel podívat přednosta okresního úřadu a pokud rozhodl, že je nutno protrhnout hráz rybníka, veškeré škody zaplatil stát. Teď tam musí jet starosta Chotěboře a kdyby rozhodl o nutnosti protrhnout hráz rybníka a odvést včas vodu do polí mimo vesnici, zaplatí veškeré škody město Chotěboř ze svého rozpočtu!!! Když ale nerozhodne, hráz praskne a voda z rybníka zaplaví vesnici, může se Maleč s Chotěboří soudit o náhradu škody na soukromém i obecním majetku, protože náš starosta včas škodě nezabránil. Veškerým pohromám a přírodním katastrofám v území od Krucemburku až po Vilémov totiž velí starosta Chotěboře. Například letos jsme Malči zaplatili kontejnery na odvoz bahna a zničených věcí ze zaplavených domů. Ale i obyčejná administrativa se stává malou přírodní katastrofou. Například zavedení bodového systému řidičů bude pro náš městský úřad znamenat dva úředníky navíc, zákon o sociální potřebnosti si zase vynutí nejméně dva další úředníky na sociálce a to je každý rok něco. Mně nevadí, že v Chotěboři tyto úřady sídlí. Vadí mi, že jsou součástí městského úřadu. Finanční nebo pracovní úřad tu přeci sídlí také, jsme rádi, že na tyto úřady nemusíme až jezdit do H. Brodu a nezajímáme se, kolik tam pracuje úředníků, protože je platí stát. Možná bychom se zajímat měli, protože všechno jde nakonec z daní a na úkor třebas rychlejší výstavby dálnic, ale když ty věci platíme přímo z rozpočtu města, bolí to mnohem víc. Bližší košile než kabát. Městu pak nezbývají peníze, aby si zaplatilo pořádného ekonoma - analytika, ještě jednoho právníka, protože jeden na tu džungli nestačí, dalšího investičáka, abychom mohli rozjíždět více stavebních akcí najednou, specialistu na granty a dotace, atd. Běžný občan toto nevnímá, on pouze registruje, že na radnici pracuje několik desítek úředníků, aniž by tušil, jakou vlastně mají náplň práce. Netuší, že většinou provádějí specializované úkony ve státní správě a s vlastním chodem města nemají vůbec nic společného.

45. komentář napsal(a) Jiří Císař dne 30.07.2005 v 14:30

Cože Milane? Skutečně si myslíš, že - cituji - "Problém je v tom, že zastupitelé za toto postavení města nechtějí zaplatit." ? To snad nemyslíš vážně ! Město má platit ze svých peněz, určených pro obec státní správu, jen proto, aby mohlo být malým okresem ??? Můj názor je přesně opačný. Zastupitelé mají rozum a odmítají platit státní úředníky z městských peněz. Pan Sobotka si to sice takhle nalajnoval a myslí si, že mu to projde, že jsou všichni zastupitelé hlupáci a že neumějí počítat. To se ale silně přepočítal. Budu kategoricky proti jakémukoliv zvýšení počtu úředníků v Chotěboři byť jen o jednoho člověka. Zastupuju chotěbořáky a ne ministerstvo financí. A když si v té státní správě udělali takový s prominutím bordel, tak ať si to vylížou sami a netahají do toho obce.

46. komentář napsal(a) Linhart dne 30.07.2005 v 22:41

Neprůhledný smíšený model způsobuje, že se na městském úřadě vykonává státní správa na úkor samosprávy a není moci, která by tomu zabránila. Většina úředníků má smíšenou pracovní náplň, ale přednostně řeší státní správu, protože tam jsou zákonem dané termíny, zákonem dané sankce a několikrát do měsíce máme na úřadě nějakou kontrolu z kraje nebo rovnou z ministerstva. Samospráva, tedy vlastní správa města se řeší, až když zbyde čas a to také může znamenat nikdy. Takže čeho si nevšimneme s panem starostou sami, co nezařídíme, kam ty lidi nepopostrčíme, to dost často není. Jenže zvládnout se vším všudy takle velké město a ještě 8 velmi zanedbaných vesnic k tomu, to se prostě ve dvou lidech nedá. Odbor investic nestíhá a je pořád ve skluzu, přitom pan Bříza i pan Uchytil pracují velice aktivně, dobře a intenzivně, zajména celoroční pracovní nasazení pana Uchytila je hodné obdivu. Ale deset věcí najednou také nedokážou, potřebovali by k sobě ještě jednoho šikovného investičáka. Kvůli sporům s Podoubravím o tajemníka svazku, o zajišťování grantů pro město a o řízení projektu metropolitní internetové sítě nám Rada povolila vzít ještě jednoho regionalistu, nastupuje teď od 1. srpna. Stávající regionalista totiž pomáhal s dotacemi všem starostům v regionu, ale na vlastní Chotěboř mu nezbýval čas. Kovářova kobyla chodila bosa a my jsme přicházeli o dotace, protože dotační politice kraje, ministerstev a EU se na úřadě nikdo systematicky nevěnoval. A že je to věc strašně složitá, to si piš! Například systém poskytování dotací ze strukturálních fondů označil jeden specialista, který se tím živí, za obzvláště zavrženíhodnou perverzi. To jsou fakt tuny zbytečných papírů, potvrzení, razítek a stovky lidí v různých agenturách, komisích, kontrolních orgánech a nevím, kde ještě. Stejně tak se nikdo na úřadě systematicky nezabývá životním prostředím, zelení, úklidem města a kontrolou práce technických služeb. Momentálně se na to jeden člověk zapracovává, ale zatím to není ono. Vůbec nikdo z úředníků se nezabývá zdravotnictvím, odbor sociálních věcí prakticky vykonává jenom čistou státní správu a vyplácí sociální dávky. O koncepční sociální práci ve správním území, která by detailně zkoumala potřeby mladých rodin, problémy mladistvých a zejména problematiku seniorů, problematiku dostatečnosti kapacity sociálních a zdravotních zařízení v území, případně možnosti získání dotací na tato zařízení, však nemůže být řeč. Také péče o majetek města, zejména z pohledu pravidelné kontroly jeho efektivního využití a správné údržby, je naprosto nepostačující. Mnoho zůstává nevyřešeno a nedotaženo i na poli legislativním a administrativním. Oproti minulosti, kdy stát dával samosprávě dlouhá léta pokoj, se v posledních letech rozmáhají konroly obcí, které si ve své důslednosti a podrobnosti nijak nezadají s nepříjemnými kontrolami u živnostníků či podnikatelských subjektů. Kolikrát nám s panem starostou lezou údivem oči z důlků, když nám naše právnička udělá přednášku, na co všechno ještě bychom měli mít ten správný papír a razítko, co všechno bychom ještě měli rozhodovat v radě a v zastupitelstvu, na co všechno máme mít vnitřní předpis, nařízení, vyhlášku, opatření, výběrové řízení, ... To prostě není v lidských silách stíhat a těch doslova pár úředníků, kteří na radnici skutečně pracují pro město a ne pro stát, na to v žádném případě nestačí. A tady většina radních i zastupitelů uznale pokýva hlavou a řekne: "Ano, máte pravdu! Udělejte přesuny uvnitř úřadu, aby se posílila samospráva a ušetřilo na státní správě. Ale nepovolíme ani jednoho člověka navíc!" A to celý ten průšvih. Ze státní správy nikoho vzít nelze, protože už teď to na žádném odboru nestíhají, lhůty se prodlužují, předepsané kontroly v terénu se pro nedostatek času v nařízeném rozahu nevykonávají (to je taky průšvih, protože úřad sice něco nařídí, třeba vybudovat v Heřmanicích odvodňovací struhu, ale už pak není schopen do Heřmanic zajet a zkontrolovat, jestli tam ta struha opravdu je), na dopravce stojí čím dál delší fronty a lidi nadávají, na sociálce často i v úřední den narazíš jen na několikery zamčené dveře, protože jeden je nemocný, druhý na celotýdenním povinném školení v Benešově a všichni ostatní mají nějaké stání u soudu, atd. Ze státní správy prostě nevyždímáš ani človíčka, vždyť úkoly pro jednotlivé odbory rok od roku narůstají, narůstají prakticky s každým novým zákonem, který vyjde. Bodový systém řidičů předpokládá na obvod velikosti Chotěboře dva další úředníky, kteří nebudou dělat nic jiného, jenom evidovat přestupky, odnímat řidičské průkazy, po uplynutí lhůty řidiče zase přezkušovat a řidičáky jim vracet, vymáhat nezaplacené pokuty, atd. To všechno bude dělat naše dopravka a skoro se bojím, že na ty dva lidi navíc ani nebudou stačit. Má snad město oznámit ministerstvu dopravy, že nehodlá respektovat nový zákon o pozemních komunikacích? A se zákonem o sociální potřebnosti je to podobné. Vždyť se budou muset dělat časté, podrobné a namátkové kontroly přímo v rodinách, což může znamenat, že někam do Údav pojedou naše úřednice třeba 5x,než dotyčného zastihnou doma. A to už vůbec nemluvím o tom, že chystané snížení životního minima zároveň předpokládá, že toto minimum nebude zahrnovat náklady na bydlení a tyto náklady na bydlení bude pro tyto sociálně potřebné, většinou dlouhodobě nezaměstnané, platit obec přímo ze svého rozpočtu! Takže místo oprav chodníků budeme za nezaměstnané platit nájem! To ale bude muset také někdo spočítat a hlavně zkontrolovat, potom odeslat, atd. Protože zrovna v Chotěboři bude takových lidí poměrně hodně, zejména v oblasti Dlouhé, Riegrovy, Palackého a Chotěbořovy ulice, je to zase půl nebo dokonce celý úředník navíc. A veřejně prospěšné práce? Někdo ty lidi musí zaevidovat, proškolit je o bezpečnosti, vydat jim ochranné a pracovní pomůcky, dovést je na pracoviště, vysvětlit jim, co mají dělat, několikrát za den je zkontrolovat, aby vůbec něco dělali nebo aby naopak nenadělali víc škody než užitku, zajistit jim práci na další den, zajistit např, odvoz spadaného listí, na konci pracovního dne vyzvednout a uložit zpět pracovní pomůcky a potvrdit, že ti lidé ten den skutečně pracovali. Je docelá pravděpodobné, že by to bylo více lidí, kteří by v několika skupinách pracovali v různých částech města. Všechno to oběhat a uhlídat znamená zase jednoho zaměstnance na plný úvazek. Stručně řečeno na závěr: V CHOTĚBOŘI SE NEDĚLÁ SPOUSTA VĚCÍ, KTERÉ BY SE DĚLAT MOHLY NEBO MĚLY, PROTOŽE SAMOSPRÁVA NA TO NEMÁ LIDI. A co je vůbec pikantní, starosta má oficiálně jednoho jediného podřízeného, kterého může úkolovat a odměňovat, a to je tajemník. Místostarosta nemá nikoho. O výběru nových lidí na úřad rozhoduje zase tajemník, o navýšení zaměstnanců rada a zastupitelstvo. Proto si na radnici dost často připadám, že mám jen prázdné ruce a jsem zcela vydán na pospas úředníkům státní správy. Něco jako generál bez vojska. A nemám žádnou oficiální možnost, jak situaci ovlivnit. Nejsem oprávněn o těchto věcech rozhodovat, nemůžu nic nařizovat, nemůžu udílet odměny ani tresty. Takovou bezmoc si manažer v soukromé firmě vůbec neumí představit! Jenže navenek si drtivá většina občanů myslí, že starosta s místostarostou můžou vššechno, podobně jako většinový vlastník nebo generální ředitel klasické obchodní společnosti a podle toho nás také posuzují. Opravdu mě strašně štve, že si nemůžu sám sestavit svůj pracovní tým výlučně pro samosprávu a věnovat se řízení města bez zátěže státní správy. Tím neříkám, že by státní správa v Chotěboři neměla být. Ať tu je a v plném dosavadním rozsahu, ale ať je oddělená od radnice, abych se nemusel přetahovat o Tondu, jestli si v tomto týdnu na mě najde půl dne času nebo jestli mu veškerý čas zabere státní správa, protože musí plnit termíny a u dveří mu stojí fronta. A když si na mne ten čas udělá, tak mu stejně nemůžu dát žádnou odměnu, stejně jako ho nemůžu nijak potrestat, když se na mne vykašle.

47. komentář napsal(a) roman dne 07.08.2005 v 16:22

Co Vám brání napsat na hlavičkovém papíře dopis MF, MV atd... :Vážené dámy a pánové!Vzhledem k trvalému deficitu financování státní správy v tzv. malých okresech se počínaje dnem 1.1.2006 vzdáváme této bohulibé činnosti z důvodu neschopnosti ji ufinancovat. Obratem nám sdělte, které šťastné město bude v této naší činnosti po 1.1. pokračovat. Veškerou dokumentaci Vám zašleme nejpozději do 8.1.2006.S pozdravem Míru zdar !atd ... atd ...

48. komentář napsal(a) Linhart dne 08.08.2005 v 18:34

Ano, takový dopis lze napsat. Ministerstvo vnitra by bez mrknutí oka převedlo veškeré tyto agendy do Havlíčkova Brodu. A možná by se za to na nás v Havlíčkově Brodě ani nezlobili. Zastupitelstvo města by si ale mělo uvědomit, že za službu občanům a také určitou prestiž v podobě "malého okresu" se také musí něco zaplatit. V tomto případě jsou to hlavně platy státních úředníků. A že kvůli tomu nelze oškubat úředníky samosprávné, to pak jenom vytloukáme klín klínem. Město prostě musí plně zabezpečit státní správu v tom rozsahu, ke kterému se zavázalo, ale zároveň se musí postarat i samo o sebe, tedy o chod města a správu městského majetku. A k tomu je zase zapotřebí jiná skupina úředníků, byť je to na radnici pomícháno dohromady, často i v jedné osobě. Myslet si, že když ušetříme dalšího úředníka, tak opravíme více chodníků, je blbost. On totiž ten úředník může chybět zrovna na investicích, takže tu opravu chodníku potom nebude mít kdo zorganizovat.