Výlet na Řeku II. (04.09.2005)
Podnikl jsem opět cyklistický výlet na rybník Řeka. Tentokrát ovšem trochu jinak, se sluchátky na uších. Já vím - nemělo by to být... neuslyším auta a tak... nicméně skusil jsem to, vlastním totiž kvalitní sluchátka Sennheiser PX-200 a MP3 přehrávač DIVA. Vlastní cesta tedy řeknu vám - nic moc. Vítr kolem sluchátek vytváří dost silný zvukový doprovod, který kvalitní poslech silně kazí. Nicméně vynahradil jsem si to při posezení u rybníku. Řeknu vám - to byl balzám na nervy. Na Řece je totiž už téměř zcela vylidněno. Božský klid, jeden osamělý plavec trénuje - asi na La Manche, drobné vlnky omývají kamínkový břeh a já sedím u vody a poslouchám hudbu Mariana Vargy - skladby mého mládí, které jsem poslouchal (a nejakou se pokoušel i hrát...) už před pětadvaceti lety... Mohu pouze doporučit, zážitek to byl skutečně "outstanding", jak by řekli naši kapitalističtí přátelé... Konečně - posuďte sami - Některé skladby lze stáhnout zdarma na stránce ukázek Mariana Vargy. Skladbu "Si nemožná I", která je na této stránce také ke stažení, jsme dokonce hráli s Jirkou Melenou (bicí) a Slávkem Klofáčem (basa) kdysi na přehrávkách a pak na několika málo akcích. Jóóó - to byly časy...
Že nevíte co to byly "přehrávky"? To byla zajímavá věc. Za komančů totiž existovala instituce, která se jmenovala Okresní kulturní středisko, a ta rozhodovala, která kapela smí veřejně účinkovat a která ne. A co víc - rozhodovala i o tom, do jaké kategorie kapela patří a kolik si tedy může účtovat na hodinu a hudebníka. A za tímto účelem pořádala tyto přehrávky, kterých se kapela musela každý rok zúčastnit. Předložila seznam skladeb a zkušební komise si vybrala, co skupina zahraje. Angličtina byla samozřejmě tabu, případné "kapitalistické" skladby musely být maskovány českými texty, většinou vlastní výroby, které byly zpravidla typu "Těžkej Pokondr", tedy foneticky podobná slova. Pamatuji se v této souvislosti na můj "nejslavnější" český text k skladbě od Boney M. "Painter man", kterou jsem slyšel i po několika letech částečně zlidovělou z úst nejednoho opilce - refrén zněl: "Dejte nám - dejte nám - rum a pívo dejte nám"... Mno, uznávám, že se v tomto případě není čím chlubit... Ale zpět k tématu:Nemohu tedy nic jiného než doporučit posezení u vody s povznášející hudbou, obzvlášť, když máte "depku" či jinak definovaný nedostatek endorfínů... Nemusí to být samozřejmě právě Marian Varga, povolují se i jiní interpreti, dovolil bych si navrhnout bych třeba Yes, Pink Floyd nebo třeba Rush... Pro ilustraci přikládám pár fotek, které jsem samozřejmě při této příležitosti pořídil:
