Postřeh a zkušenost z minulého týdne (07.02.2006)
Nic moc se nedělo, takže postřeh a zkušenost z minulého týdne:
Rozhodl jsem se opět zaexperimentovat, tentokrát v oblasti klouzavosti mé obuvi. Stav většiny chodníků v Chotěboři se silnou vrstvou velice kluzkého ledu mě přivedl na myšlenku jak jednoduše a levně zabránit klouzavosti obuvi na ledu. Vlastníc již starší obuv, u které již nepřipadá v úvahu reklamace, a u které je silná podrážká, napadlo mě opatřit podrážku kovovými protiskluzovými výstupky. Nesměly být ale příliš vystouplé, aby se s nimi dalo dobře chodit i po dlažbách. Zašel jsem tedy do nového železářství pana Trtíka a zakoupil pytlík nejkratších vrutů do dřeva, jaké měl. Tyto vruty jsem zašrouboval zespodu na podrážky pod ůhlem cca 45 stupňů a v různých směrech. Výsledem byl překvapivě účinný a boty spolehlivě drží i na čistém ledu s nerovným povrchem. Postup tedy mohu doporučit, ovšem v současné době ve sněho tato úprava opět ztrácí význam. Ostatně - šroubky už jsou z bot venku, neboť jsme v sobotu navštívili půvabné divadelní představení "Impresário ze Smyrny" v pražském divadélku "Činoherní klub" a mě bylo blbý klapat v divadle a v metru okovanými botami... Ale jak jsem na místě zjistil, nesmekavé boty by se velmi hodily i na pražských uklouzaných chodnících.. A včera jsem zjistil, že existuje tovární - a zkušebnou ověřené - řešení, a to výrobek NESMYKOS (viz obrázek), který dokonce nabízí naše firma ve své prodejně zdravotnického materiálu za necelých 190 Kč. No - nekupte to za ty peníze :-)
Už snad několik let mě nestavěli policajti, až minulý týden se to na mě sesypalo, rázem dvě zkušenosti s policisty: První - rozvážel jsem zase jednou za uherský rok zdravotnický materiál v HB a byl jsem nucen zastavit na cca 5-10 minut u budovy Pleasu na křižovatce od kruháku k nádraží v místě, kde parkování není povoleno... Uháněl jsem se zbožím za paní doktorkou na polikliniku a ihned se vracel zpět. Pozdě. U auta už stáli dva městští policajti a v ruce třímali botičku. Okamžitě jsem se kál a zdůvodňoval můj přestupek a dokladoval podepsaným dodacím listem. Nic platno. Bylo to za půl litru, mnou navrhované řešení přestupku - totiž domluvou - nebylo překvapivě orgánem akceptováno. Druhá zkušenost byla za dva dny nato při našem večerním návratu z pražského divadla. Na křižovatce v GJ jsem nezastavil na stopce a za křižovatkou už vidím kymácející se červené světýlko...Tak to bude alespoň litr, říkal jsem si. Nebyl. Po obvyklé kontrole mě policista ČR překvapivě pouze domluvil ".. a příště, pane Císař, na stopce zastavte, ano?" Tentokrát příjemná zkušenost a - řekl bych - účinnější řešení dopravního přstupku. V tom prvním případě jsem byl docela vytočenej, policajti městští jsou asi lépe motivovaní na výši vybraných pokut, nebo jsou to (alespoň v HB) bezcitná nemyslící stvoření.