NoteBLOG – YAMAHA S900 #1 - Moje první video na YouTube na nové Es-devítistovce

YAMAHA S900 #1 - Moje první video na YouTube na nové Es-devítistovce (02.03.2009)

K výrazně kulatému výročí mého narození, které proběhlo koncem loňského roku, jsem si spolu s rodinou po dlouhé úvaze nadělil nový hudební nástroj, keyboard Yamaha S900. Na nástroje tohoto typu se už snažím hrát téměř dvacet let a vystřídal jsem jich už asi šest nebo sedm. Tento by tedy už měl být ten konečný.... Chtěl bych v určitém seriálu článků tuhle zajímavou mašinku podrobněji představit, neboť mám za to, že nástroje tohoto typu neprávem upadly v poslední době tak trochu v nemilost, neboť skončila jejich móda a do kurzu se dostávají spíše tradiční hudební nástroje či elektronické nástroje jiného typu.

Přitom právě až nástroje typu keyboard současné doby jsou svým více než 25-letým vývojem vývojem dovedené k neskutečné dokonalosti (bohužel potažmo i k vyšší složitosti..), všestrannosti, rozšiřitelnosti a zejména kvalitě zvuku i doprovodných stylů. Tyto nástroje jsem si oblíbil právě pro jejich všestrannost, neboť si na něj mohu stejně tak zahrát v kapele (Atlantic, Music-Q,..) jako sám doma nebo v duu s kamarádem Milanem. Že si na něj zahraju na libovolný nástroj a mohu se nechat doprovázet perfektní kapelou či orchestrem v libovolném rytmu a stylu, a přitom mám celý orchestr "na povel" své levé ruky. Tento orchestr se nikdy "nerozhodí", vždy perfektně ladí a rytmicky přesně doprovází pravou ruku.

Na keyboard lze totiž v zásadě hrát třemi základními způsoby: Pokud se nezapne automatický doprovod, lze na nástroj hrát jako na klasický klávesový nástroj typu synthesizer či elektrické piano. Celá klaviatura hraje jako jeden nástroj nebo lze rozdělit dělícím bodem na dvě části tak, že každou rukou lze hrát jiným zvukem. Druhým způsobem je hraní s automatickým doprovodem. V tomto případě levá ruka řídí zejména doprovodnou kapelu zadáváním akordů a nastavováním varianty doprovodného stylu a brejků ( přechodů) pravá ruka hraje melodickou linku či sólo. Třetí variantou je tzv. hraní celých songů - přehrávání elektronických not - souborů typu.MID. V tomto případě se pustí předpřipravená skladba jako na přehrávači CD a rukama se múže dohrávat další nástroj či například akordicky či tónově řídit tzv. vokalizér, což je vestavěná "záležitost" (nemám to slovo rád, ale... budiž), která umožňuje např. zpracovat lidský hlas z mikrofonu a např. k němu přidat druhý a případně i třetí hlas. Podrobnější popis každého z těchto třech základních způsobů hry by vydal na knížku, ale rád bych se o nich podrobněji zmínil v dalších článcích této série.

Osobně preferuji hraní typu 2), čili "živé" hraní s kapelou s použitím stylů. V současné řadě nástrojů tohoto typu je podpora hraní pomocí stylů dovedena k dokonalosti, pomocí USB-připojení vnější paměti lze použít i libovolné množství externích stylů buď z jiných nástrojů či stažených z internetu. Styly lze totiž vyrábět různými způsoby a na internetu jich lze nalézt nepřebernou spoustu. Zajímavé je, že na tomto nástroji "hrají" styly i ze starších nástrojů a i z vývojově vyšších nástrojů typu "TYROS". Perličkou je skutečnost, že i sám nástroj lze přímo připojit k internetu a přímo si (většinou za úplatu...) stahovat songy a styly z určitých stránek... A ještě zajímavější je, že to skutečně fungovalo napoprvé a způsobem "Plug-And-play"... Internet tedy už dorazil přímo do keyboardů.

Včera jsem se donutil k nahrání první "ukázkové" skladby coby ilustrace možností keyboardu. K této ukázce jsem si schválně zvolil kytarovou orchestrální věc od mého oblíbence jménem Steve Vai - Hand On Heart. Je to jedna z mých oblíbených skladeb (... proto mě mrzí, jak jsem to kazil...). Od modelu YAMAHA PSR-620 byly do keyboardu zabudovány kvalitní kytarové zvuky i DSP-procesory (efekty), které umožnily nastavit a používat poměrně realistický zvuk např. klasické i elektrické kytary. v S900 jsou i tzv. "Super Artikulation" zvuky, které poskytují hráči celou řadu možností jak např.kytarové sólo zahrát co možná nejlépe s maximálním přiblížením reálnému zvuku kytary. Podle síly (či vlastně rychlosti) úhozu zazní plný nebo tlumený zvuk, kolečky lze levou rukou zvuk "ohýbat" či rozvibrovat, atd. Problémem bývá v tomto případě "všechno stihnout", protože hraní realistického kytarového sóla vyžaduje spolupráci obou rukou a levá ruka musí navíc současně obstarat i řízení doprovodné kapely.

Přesto jsem to skusil právě na této skladbě a celé jsem to natočil do mého 4 roky starého foťáčku SANYO na stativu. Ovšem zvuk - to je něco jiného. S900 umí totiž další perfektní věc - nahrát výstupní zvuk v digitální kvalitě přímo na USB zařízení jako.WAV soubor! Takže v níže uvedené nahrávce je video spojené s tímto originálním zvukem nahraným na USB. Spojení se událo v šikovném programu MovieMaker (který bohužel nefunguje na W2k, ale až na W XP...).

Je tam spousta chyb, ale ve svém věku už na to prostě nemám, abych 5,5 min. dlouhou skladbu zahrál bez chyby :-)

Komentáře

1. komentář napsal(a) morous dne 05.03.2009 v 20:34

máte obdivuhodnou schopnost si zapamatovat (naposlouchat) i takto dlouhou skladbu. skoro se to až vymyká chápání. a ty rychlé brejky v závěru jsou fakt bravurní. dobré!

2. komentář napsal(a) Vlasta dne 17.03.2009 v 09:13

Skladbička umístěná na Youtube dokládá, že autor se v technických vymoženostech nepochybně vyzná. Kladu si však otázku, jak toto dílko přijmou ortodoxní příznivci muzikantského kumštu a hlavně kytaristi. Počet příspěvků i v místních podmínkách tak trochu předem napovídá, že s rozpaky. Hledám odpověď, co Vás přimělo napodobovat „klapkami“ Steve Vaie? Tedy pane Jirko, víte - to je jako digitálem vyfotit Monu Lisu a radovat se, jak jsou si ty holky podobný. Tak při vší úctě k vám - tento druh muzicírování příště nabídněte opilcům na svatbě, nebo zabojujte s pohodlností padesátníka a běžte se někam (dál od Brodu a Chotěboře) podívat, jak se dělá muzika „naživo“ bez kombajnu. Přeju Vám hezký den a s prominutím - pro mě je toto šlápnutí vedle.

3. komentář napsal(a) Pierre dne 17.03.2009 v 13:52

Možná měl Jirka spíš publikovat jen audio záznam, aby se nedotknul kytarové šlechty rozbíjející stroje, které berou dělníkům práci. :-) A Mona Lisa je jako slon - rád se na něj v zoo podívám, ale nemusím mít žádného doma. Mohou docela dobře žít obě varianty - skutečná Mona Lisa i její digitální obraz.

4. komentář napsal(a) Vlasta dne 17.03.2009 v 14:37

Díky Piere, mrknu teď na tvé slony tak trochu i politicky. To abych si už příště moc nevyskakoval. Víš, článek byl o tom, že struny jsou struny a klavesy jsou klávesy. Obojí stejně krásné a jedinečné - tak proč dělat ze psa kočku. Až Yamaha udělá nástroj co nahradí alikvótní tóny strun a zvuk dřeva - dej mi vědět.

5. komentář napsal(a) Pierre dne 17.03.2009 v 15:15

I ty alikvótní tóny strun a zvuk dřeva ve finále produkují jenom to chvění vzduchu - vlny, které se dají matematicky modelovat. Otázka zní, jestli je po tom poptávka, jestli to plní svůj účel. Není důvod, aby se švec ručně vyrábějící kvalitní a jedinečné boty zlobil na Baťu, který obul miliony lidí. Ti milovníci zvuku alikvót a dřeva tento stejně "kurvějí" přes různé ty elektrické krabičky a Marshally, mnohdy s finální podobou v tunelu dunícího Šinkanzenu. Jak jsem psal, obojí může existovat společně.

6. komentář napsal(a) Milan Moc dne 19.03.2009 v 10:19

Pane Vlasto:1.Asi jste skutečně odborník a znalec, ale to Vás ještě neopravňuje k tomu trapně napadat jednoho z nejlepších regionálních muzikantů (i"dál od Brodu a Chotěboře"). 2.Ne všichni muzikanti po padesátce musí být pohodlní páprdové. 3. Možná byste se divil, ale na svatbách se dá hrát i celkem kvalitně provedená muzika a nejsou tam jen samí nesoudní opilci. Na druhé straně "ortodoxní příznivci muzikantského kumštu" taky nejsou vždy filosofové a abstinenti, rockové kytaristy nevyjímaje. 4.Nechci tady napadat ani já Vás a musím objektivně přiznat, že v některých věcech máte pravdu.Pane Pierre: díky za zejména 5. příspěvek.

7. komentář napsal(a) Vlasta dne 19.03.2009 v 12:13

Zřejmě bude třeba zdůraznit, že napadnut byl nápad nahrazovat kytaru klávesami. S dovolením uplatňuji právo na názor - že to nejde. Prosím, držme se při diskusích tohoto merita. Muzikanství p. Císaře mě není třeba zdůrazňovat - je obdivuhodné.

8. komentář napsal(a) Milan Moc dne 19.03.2009 v 13:10

To pan Vlasta. Tak to je jiná, děkuji za vysvětlení. Co se merita diskuze týče, vzdávám se raději dalších projevů, neboť jde o věci, do kterých si po odborné stránce netroufám zasahovat. Kdybych byl rockový kytarista (dobrý, hrající), patrně bych sdílel Váš názor s Vámi. Zatím mne však Jirkova hra "na kytaru" někdy udivuje tak, že nad otázkou zvuku, výrazu, úhozu a dynamiky nemám potřebu přemýšlet :=) Mějte se hezky.

9. komentář napsal(a) Jilda dne 19.03.2009 v 13:49

Člověk se pořád učí... Dokud jsem si tady nepřečetl Vlastův příspěvek, netušil jsem, že muzika se musí hrát jen na tom nástroji, pro který byla určena. Myslel jsem, že když je muzika dobrá, nebo jakákoliv, může si ji člověk přehrát, nebo jiným přehrávat třeba i na hřeben, byť ji autor původně napsal pro symfonický orchestr... Díky za poučení. Cover verzím fuj!

10. komentář napsal(a) Jirka C. dne 19.03.2009 v 20:30

Díky všem za diskuzi, jen Vlastu bych chtěl ujistit, že se jezdím samozřejmě dívat "jak se dělá muzika naživo", v šuplíku už mám např.lístek na červnový koncert špičkových Dream Theater a už se moc těším ! Nekladl jsem si za cíl věrně napodobit Steva Vaie, natolik jsem ještě soudný :-), jen se pobavit muzikou, která se mě líbí a skusit co S900 "vydrží". Pro pořádek - tuto skladbu samozřejmě nehodlám nikde hrát veřejně, a to nejen proto, že ji pořádně nezahraju, ale i proto, že ji málokdo zná. Chápu, že se to mnohým muzikantům či hudebním fandům nelíbí a že jsou pohoršeni. Respektuji jejich názor a doufám, že mě to nevezme chuť zase někdy něco natočit :-)

11. komentář napsal(a) vaclav dne 02.04.2009 v 21:20

Omlouvám se za opožděný komentář. Myslím,že muzikantem se člověk musí narodit a hlavně musí hrát se srdcem. Někdy je opravdu těžké najít partu lidí,s kterou je možné hrát naživo. Proto bych určitou podporu moderní techniky neodsuzoval. Zahrát obtížné solo na kytaru je podle mne přinejmenším stejně obtížné jako zahrát totéž solo na klávesách.Samozřejmě neuznávám pouhé přehrávání hudebních midi a dalších hotových souborů, ale mám pocit že právě i tato technika se dnes bohužel používá i při živých vystoupeních. Nenechte se odradit. Rozumní muzikanti, kteří něco umí,určitě nebudou pohoršeni.

12. komentář napsal(a) Ivo Bartoš dne 31.05.2009 v 02:12

Vychodil jsem 2 hudební školy - jednu střední a jednu vysokou - a hrál zároveň několik let v barové kapele na klávesy. Nevím, co komu může na tomto videu vadit. Je zajímavé, co a jak nástroj i hráč umí zahrát. Nástroj i hráč by mohli být ještě o něco lepší, ale taky o hodně horší. Jejich úroveň je velmi dobrá. Ale hlavní cíl je tu přece ukázat, že s tím nástrojem si člověk zahraje a vyhraje, pokud si ho domů pořídí. O to tady jde především.

13. komentář napsal(a) StaNov dne 22.06.2009 v 00:51

@Vlasta: K porovnání hry na klávesy a focení Mony Lisy by se spíš hodilo říct, že je to to samé, jako vzít si vzor a obkreslit celý obraz tuší. Ti, kdo ten obraz znají, okamžitě poznají, o co jde, a dílo pochválí. No a rýpalové se budou ptát, proč to ten člověk dělá, Mona Lisa se přece tuší překreslit nedá, je to výsměch malířskému umění. Jinak zrovna včera jsem si S900 koupil a celej dnešek jsem klávesoval-kytaroval a kochal se vymakaností skluzů a vůbec věrnosti zvuku kytary. Předtím jsem hrál na PSR-730, která už má přes deset let. Video je pěkné, mně se rozhodně líbí a cením snahu :)

14. komentář napsal(a) stefan dne 28.06.2009 v 11:11

Dobry den.Nahodou pekne video,a je vidiet ze to p.Cisare bavi....nenechajte sa znechutit,po muzikanckej stranke celkom fajn,niektory klavesaci,z nasich profesionalnych kapiel by sa mohly ucit.a s900 je naozaj fajn,patri medzi top samohrajky dnesnej doby,nech len Vam robi dalej radost,a tesim sa na dalsie video.

15. komentář napsal(a) jarda dne 22.10.2009 v 17:20

Dobrý den pane muzikante. Jsem členem jednoho muzikanského združení a musím uznat že to vážně umíte a jste dobrý. Máte mou poklonu.